Naše společnost je hodně fatfobická. ‚Ty jsi přibrala‘ slýchám místo pozdravu, popisuje Brůnová
Tlak na vzhled je v dnešní společnosti ohromný. Nejen Češi objevili „kouzlo“ léků na hubnutí, které jsou primárně určené lidem s cukrovkou. „Hrozně moc se bojím toho, co to bude dělat s dětskou populací,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové organizace 3pe, která pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy Lada Brůnová. „Naše společnost je hodně fatfobická, máme tendenci lidi posuzovat podle toho, jak vypadají.“
Do vzhledu lidí propisujeme i morální hodnotu člověka a mnohdy se nebojíme hned komentovat ani postavu a váhu lidí v našem okolí, upozorňuje Brůnová v pořadu Osobnost Plus.
„V mém okolí je vlastně docela normální, že místo pozdravu slýchám: Ty jsi zhubla. Nebo: Ty jsi přibrala,“ zamýšlí se Brůnová. „Vpálíme to tam na první dobrou místo pozdravu, často místo toho, abychom se zeptali, jak se ten člověk reálně má.“
Tlak na vzhled je podle ní ohromný. Lidé chtějí efektivně zhubnout a i do české společnosti se dostal trend injekcí na hubnutí, které jsou primárně určené lidem s cukrovkou. „Myslím, že se to opravdu zvrtává,“ varuje odbornice.
„Docela se bojím toho, kam ten trend povede, že budeme sázet všechno na jednu kartu a spoléhat, že nás Ozempic (lék na cukrovku, pozn. red.) zachrání.“
Lék ovlivňuje i to, jak jeho uživatelé vnímají jídlo, pocit sytosti nebo jak se cítí ve vlastním těle. Co ale dělá s lidmi, pro které není v dlouhodobém hledisku určen, se neví. „Nemáme na to data,“ upozorňuje Brůnová a dodává: „Hrozně moc se bojím toho, co to bude dělat s dětskou populací.“
Posedlost zdravým jídlem
Mentální anorexie, mentální bulimie nebo záchvatovité přejídání jsou známější poruchy příjmu potravy, nejsou ale jediné. Odbornice se dnes často setkává s ortorexií, tedy s posedlostí zdravou stravou.
„Z dobrého úmyslu udělat pro sebe něco fajn se často stanou další a další pravidla. Vytrácí se flexibilita a třeba kvůli tomu měním i to, jak funguji mezi přáteli. Odmítám pozvání do restaurací, protože bych si nevybrala jídlo, které já považuji za zdravé,“ vysvětluje.
Nakonec jsem měla strach i z banánů, říká žena, která se vyléčila z mentální anorexie
Číst článek
V tomto případě navíc může jít o formu poruchy příjmu potravy, kterou spousta lidí nedohlédne. Naopak mohou dotyčného až adorovat za to, jak si odpírá, poukazuje Brůnová.
Svým tělům dnes můžeme lépe porozumět i díky technologiím a nejrůznějším aplikacím. Podle odbornice má ale i to svá úskalí.
„Paradoxně se stává to, že jak chceme být tělům blíž, tak se od nich jen vzdalujeme. Vytrácí se napojení na tělo, jak mu je, co mu dělá dobře,“ popisuje. „Jdu si zaběhat, protože chci, nebo proto, abych to nahrála na sítě?“
Například skrze sociální sítě pak normalizujeme těla, která vždy nejsou úplně „normální“ a snadno získáme i mylnou představu o tom, jak vypadají ostatní a my bychom měli také, upozorňuje Brůnová a na závěr radí:
„Když máte pocit, že všichni na světě jsou dokonalí, drží perfektní rutiny, cvičí a mají dokonalá těla, běžte se podívat na koupaliště.“
Jak se z léků na cukrovku stal módní hit při hubnutí? A proč to nepřehánět ani se zdravým životním stylem? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.
