Obyvatelé Sarajeva dál protestují proti korupci i policejní brutalitě

Bosnu zřejmě i dnes čekají další protesty. Obyvatelé hlavního města Sarajeva požadují propuštění všech demonstrantů zadržených minulý týden, kdy rozezlený dav zaútočil na vládní budovy a některé z nich zapálil. Lidé chtějí i demisi zkorumpovaných politiků a zlepšení životních podmínek.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé protestují v bosenské metropoli Sarajevu

Lidé protestují v bosenské metropoli Sarajevu | Foto: Robert Mikoláš

„Rozčiluje mě, že je tu velká korupce. Některé podniky jsou prodávány za pouhou marku, přitom mají vysokou hodnotu a někdo z toho profituje.“

„Propouštějí kvalifikované zaměstnance a místo toho dávají práci svým rodinným příslušníkům, známým a tak dále,“ říká asi 50letý vysokoškolský učitel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přímo v Sarajevu je zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš

Mezi protestujícími, mezi nimiž převažují muslimští Bosňáci, jsou lidé s univerzitním vzděláním i dělníci, ženy i muži.

„Protestujeme proti tomu, jak je země uměle vytvořena, jak je rozdělena etnicky, což dále vede lidi k nenávisti, i jak je zničená kvůli korupci.“

„Mnozí nedostávají ani penzi, mnoho podniků za nás neplatí sociální pojištění a místo těchto továren naopak rostou nová nákupní centra,“ rozčileně argumentuje další z demonstrantů, podle kterého si rodiny vládnoucích politiků staví vily u moře nebo třeba v Rakousku, zatímco většina obyvatel jen živoří.

Jak dodávají, chybí tu střední třída. A demonstrovat za zlepšení životních podmínek chtějí obyvatele Sarajeva dál.

EU by mohla do Bosny vyslat vojáky

V souvislosti s demonstracemi uvedl vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu Valentin Inzko, že by Evropská unie mohla do země vyslat vojáky. Rakouský diplomat tuto možnost nevyloučil v rozhovoru pro list Kurier, který citovaly bosenské agentury.

Bosňané jsou obyvatelé Bosny a Hercegoviny. Bosňáci jsou obyvatelé Bosny muslimského vyznání.

Inzko však řekl, že by to zvážil v okamžiku, kdyby došlo k další eskalaci násilí. V současnosti tak prý Rakousko „jen“ zvýší počet svých vojáků v Bosně.

Samotné demonstrace, tedy ty nenásilné, ale označil za oprávněné, protože je vyvolala sociální nerovnost a spolu s ní i korupce a zvýhodňování rodinných příslušníků vládnoucích politiků.

Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu byl vytvořen na základě Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila krvavý etnický konflikt. Jeho úkolem bylo zajistit pozitivní vývoj mírového procesu. Byl také vybaven rozsáhlými pravomocemi, včetně rozpouštění politických stran.


Zvětšit mapu

Robert Mikoláš, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme