Ondřej Moravec od deseti let nesměl sportovat, část dětství musel strávit na vozíčku. Všechny problémy se zdravím ale dokázal překonat a odměnou mu je stříbrná olympijská medaile, kterou vybojoval ve stíhacím závodě.

7:34 11. února 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V královéhradecké nemocnici se asi hodně divili, pokud si na Ondřeje Moravce pamatují a viděli ho po poslední střelbě pelášit za olympijským stříbrem. Před devatenácti lety mu tamní lékaři objevili Perthesovu chorobu, při které se rozkládá kyčelní kloub.

Chvíli strávil na vozíku a už se nikdy neměl vrátit ke sportu. Teď je dávno po všech problémech, u Ondřeje Moravce je vystřídala naprostá euforie.

„Neskutečný, tohle byl můj sen. Nebo je asi sen každého sportovce získat medaili na olympijských hrách a zatím to ani nejde popsat,“ zářil Ondřej Moravec.

Ani po překonání zdravotních potíží neměl Ondřej Moravec vyhráno. Jako junior byl sice špičkový, ale přechod mezi dospělé byl pro něj velmi náročný. Pral se hlavně se střelbou, a získal proto nelichotivou přezdívku Janek.

V pondělí ale neminul ani jeden terč z dvaceti a hlavně díky tomu si pověsí na krk stříbrnou olympijskou medaili. Zní to jako pohádka, ale s odhodláním, pílí a samozřejmě i štěstím se opravdu dá řada problémů překonat.

Jan Suchan, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít