Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
Chorvatské obchody v pátek zely prázdnotou. Podle finanční správy utržily zhruba o polovinu méně peněz než minulý pátek. Je to výsledek bojkotu, ke kterému začátkem týdne vyzvala jedna tamní spotřebitelská organizace. Cílem akce bylo upozornit na rychlé zdražování a inflaci, se kterou hlavně nižší sociální vrstvy nedokážou držet krok.
V Chorvatsku šlo první bojkot podobného typu. Samotní organizátoři byli velmi příjemně překvapeni tím, jak velká část občanů se k bojkotu připojila.
Inflace se v Evropské unii zvýšila na 2,7 procenta. V Česku narostla na 3,3 procenta a je devátá nejvyšší
Číst článek
Výzva, aby lidé v pátek pokud možno vůbec do obchodů a na benzínky nechodili, se šířila po sociálních sítích už od začátku týdne. Bojkotu postupně vyjádřili podporu odbory, další spotřebitelské organizace, nakonec i politické strany a samotní politici, včetně premiéra, ministra financí nebo ministra hospodářství.
Právě šéf resortu hospodářství a udržitelného rozvoje už před časem poradil lidem, aby si pekli vlastní chleba, pokud je pro ně ten v obchodech příliš drahý.
Běžní lidé bojkot vnímají zejména jako protest proti nekalým praktikám obchodníků, kteří podle nich mají přehnané marže a zvyšují ceny nad rámec únosnosti v rámci možná i nějakých kartelových dohod. To se ale nikdy neprokázalo. Část Chorvatů také akcentuje, že je to problém vládní politiky, která dlouhodobě nenabízí účinná ekonomická řešení a nerovnost ve společnosti kvůli tomu roste.
Prodejci se k bojkotu vyjadřovat nechtěli. Obecně ale tvrdí, že problémem nejsou jejich marže, mluví o zdražování ceny práce, dražších energiích a rostoucích cenách a vstupu obecně. Na sociálních sítích se už ale objevují výzvy k dalším bojkotům.
Rostou mzdy i inflace
Makroekonomické ukazatele jsou přitom pro Chorvatsko v zásadě příznivé. Ekonomika roste, rating je na nejvyšší úrovni v historii země, průměrná mzda se rychle zvyšuje. Jenže roste taky i inflace, v prosinci byla na třech a půl procentech, což je nejvíc v rámci eurozóny.
Putin se obává o stav ruské ekonomiky. Hospodářství brzdí nedostatek pracovníků a vysoké úrokové sazby
Číst článek
Obecně se v Chorvatsku ceny za poslední tři roky zvedly zhruba o třetinu. Nejznatelněji se podražilo v sektorech služeb a maloobchodů, kde se ceny některých položek i zdvojnásobily.
Z druhé strany příjmový průměr zvýšila mimo jiné i vládní intervence, v jejíž rámci výrazně rostly platy ve veřejné sféře. Soukromé podniky tempo růstu mezd nedokáží dohnat. Podle ekonomů hraje ve všeobecném zdražování roli i obecně nízká konkurenceschopnost domácích zemědělců a výrobců.
Spotřebitelské organizace zase upozorňují, že ochrana spotřebitele je v Chorvatsku obecně velmi malá a nefunkční. Inflace je pak podle expertů strukturální, takže vyzývají k dlouhodobým ekonomickým reformám, které by celou situaci nějakým způsobem stabilizovaly.
Centrální zastropování cen
Chorvatská vláda v těchto dnech finalizuje seznam výrobků a potravin se zastropovanými cenami. Zhruba třicet položek už je zastropovaných delší dobu, ale teď se k tomu má přidat dalších asi dvacet, včetně již zmíněného chleba.
Chorvatský prezident Milanović obhájil mandát. Získal 74 procent hlasů, plyne z průběžných výsledků
Číst článek
Premiér Andrej Plenkovič na pátečním zasedání vlády mimo jiné řekl, že orgány, které dohlížejí na hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, musí být aktivnější, ale jak konkrétně by toho chtěl dosáhnout, již nesdělil.
Ekonomové se shodují, že zastropování cen sice může pomoct těm nejohroženějším skupinám společnosti, ale není to dlouhodobé ekonomické řešení.
Kabinet se před časem pokusil vysoké ceny zkrotit i tím, že v některých segmentech snižoval DPH ze standardních 25 % na 13 %, respektive 5 % v té nejnižší sazbě. A právě tu 5% sazbu má například chleba. Na ceny v obchodech to vůbec nikdy nemělo vliv, což podle odborníků ukazuje spíš na nefunkční ochranu spotřebitele.
