Všechno chtějí hned, neustále se ptají proč, ale také mají velkou chuť se zlepšovat. Velení armády tento týden na konferenci v Praze hledalo cesty, jak pracovat s takzvanými sněhovými vločkami, tedy s mladými lidmi narozenými přibližně mezi lety 1997 a 2012. Právě oni jsou – nebo brzy budou – potenciálními adepty k rekrutaci.

„Máme nedostatek personálu všeobecně. Procházíme masivní modernizací, v době tří pěti let budeme zavádět nejmodernější systémy 21. století a k tomu potřebujeme generaci Z,“ vysvětluje Radiožurnálu první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč, proč akci zorganizoval.

Velitelé jednotlivých sil, brigád, pluků a praporů neodešli domů s úkoly, co dělat, ale se zadáním zamyslet se, jak nejen s nejmladšími vojáky a vojákyněmi komunikovat. „Mají pod sebou hodně lidí a mají přímý vliv na práci s personálem,“ říká k tomu Hlaváč.

Velkou zkušenost s mladými lidmi udělala armáda loni, kdy během letních prázdnin poprvé uspořádala zkrácený vojenský výcvik zaměřený čistě na plnoleté středoškoláky. A zatímco standardně musí každý budoucí voják nebo záložník na výcvik do Vyškova, v tomto případě se o vše starali vojáci ze Žatce a Hranic.

Tabu témata

„Začínali jsme na elementárních základech, které dělají armádu armádou: disciplína, standardy, pořádek, péče o vlastní materiál, ten princip, že v armádě jednotlivec neznamená nic,“ popisuje vrchní praporčík žatecké 4. brigády rychlého nasazení Michal Baka s tím, že někteří středoškoláci měli o výcviku představy jako z hollywoodského filmu. 

„Byli jsme ‚masírovaní‘ tím, co se o téhle generaci říká, takže očekávání jsme neměli žádná, brali jsme to jako výzvu,“ říká Baka.

Zaujalo ho třeba to, že se mladí vojíni a vojínky neustále ptali „proč“. Oceňoval ale jejich odvahu řešit témata, která jsou podle něj mezi vojáky spíš tabu, jako třeba menstruace nebo smrt.

„Jak jsme si zvykli na ‚nebavme se o tom a problém neexistuje‘, tak tato generace se nebojí ta témata otevírat. Najednou musíte čelit nejen tomu, že se pořád ptají proč, ale také se zeptají: Zabil jste někoho? Bál jste se o svůj život? Umřel vám někdo?“ vzpomíná Baka.

Otevřená komunikace byla ale podle Baky přínosná i pro samotné instruktory: „To odůvodňování proč nám ukázalo, že má smysl a dokáže trénovat i naše vlastní lidi, což je win-win situace, protože se učí a zdokonalují obě strany, jak cvičící, tak řídící.“

Vysoká důvěra

Co obecně generace Z od života a svého zaměstnání očekává, prezentovala vojákům Sarah Komasová z analytického ústavu STEM.

Armádě podle ní hraje do karet třeba to, že mladí mají vyšší důvěru v instituce než zbytek populace. Konkrétně armáda má nejvyšší podporu právě u lidí mezi 18 a 29 lety.

„Mladí lidé chtějí pracovat ve specializaci, ve které se vzdělávali, chtějí vidět seberozvoj a osobní růst, ale zároveň touží po zážitcích a osobních volbách. Armáda se může prezentovat jako organizace, kde se můžou rozvíjet v týmu expertů, kteří je mají co naučit, a u toho zažít specifickou životní kariéru, která je unikátní,“ myslí si Komasová.

Zaujmout je pro kariéru v armádě můžou podle Komasové třeba trenéři, vedoucí kroužků nebo influenceři na sociálních sítích, kterým mladí věří.

S tím se snaží v poslední době pracovat i české ozbrojené síly. Kromě větší přítomnosti na sociálních sítích experimentují právě s influencery, ať už jde o vojáky, nebo o spolupráci s civilisty.

Dobrým příkladem v online světě je podle Barbory Popovové z oddělení komunikace s veřejností generálního štábu Severoatlantická aliance.

„Co považuji za obrovských krok vpřed, který NATO v rámci oslovování mladé generace udělalo, je, že na loňský summit ve Washingtonu D. C. pozvali skoro 30 influencerů, kteří dohromady mají kolem 40 milionů sledujících napříč různými sociální sítěmi, a tedy cílovými skupinami. Byly na to skvělé ohlasy,“ popisuje Popovová trendy, kterými se podle ní může česká armáda inspirovat.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít