Osobnosti z Jindřichohradecka sepsaly knihu místních bájí a pověstí
Báje a pověsti Jindřichohradecka dostaly novou podobu. Místní legendy sepsaly pod vedením nakladatele Jana Medka osobnosti z regionu. Kniha znovu připomene legendu o Bílé paní a jejích rukavičkách nebo pověst o dělení růží.
Speciální stroj v nakladatelství Epika v Jindřichově Hradci sešívá listy nové knihy. Pod rukama nakladatele Jana Medka tu vzniká kniha Bájí a pověstí Jindřichohradecka.
„Delší dobu se zabývám regionem a regionální literaturou. Báje se nabízejí jako jedno z témat, které se dá zpracovat a které se mezi lidmi vypráví,“ vysvětluje důvod, proč dal starým bájím nový kabát, Jan Medek.
Čtenáři ale v knize najdou i čtyři báje, které byly sepsané úplně nově. Na papír se dostaly díky čtyřem známým osobnostem z Jindřichova Hradce.
„Další rozměr projektu je v tom, že byla snaha spojit místní patrioty nebo lidi, kteří se o to zajímají, aby se aktivně zapojili. Protože třeba vznikají publikace, které se dělají od stolu z Prahy, ale tahle knížka by měla být trošku jiná,“ říká Medek.
Jednou z těch, která pověst sepsala, byla i jindřichohradecká zastupitelka za Stranu zelených a nezávislých kandidátů, majitelka galerie a členka Divadelního souboru Jablonský, Sabina Langerová.
Pro knihu Bájí a pověstí Jindřichohradecka sepsala tu o Vajbrtrucu. „Vybrala jsem si to proto, že mě jednak zajímá název a také že něco o historii Vajbrtrucu vím. A také jsme tam kdysi dělali takovou operní férii, zkratku opery Čert a Káča. Podle pověsti byla na Vajbrtrucu díra do země, do pekla, kudy čert odnesl Káču,“ říká Sabina Langerová.
V knize Pověstí a bájí z Jindřichohradecka najdou čtenáři také legendy z Nové Bystřice, například tu o loupežníkovi Graselovi, z Žirovnice o upečené Bibli, z Kardašovy Řečice o ztraceném hřebu nebo deštenských divoženkách.
