Moderní a větší dialyzační středisko ve Varech přijalo prvních 65 pacientů

Karlovarské dialyzační středisko začalo sloužit pacientům s onemocněním ledvin. Ti získali větší prostory vybavené nejmodernější technikou. Lékaři můžou také ošetřit více nemocných najednou. Kapacita střediska se totiž zdvojnásobila.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sestra obsluhuje dialyzační přístroj

Sestra obsluhuje dialyzační přístroj | Foto: Nemocnice Mělník

Tomáši Gonovi se v roce 2003 v 28 letech obrátil život na ruby. Začaly mu otékat nohy, bylo mu špatně, až jednoho dne zkolaboval.

Od lékařů slyšel: selhání ledvin a nutnost dialýzy. „Byl to hlavně šok, protože člověk jde absolutně do neznáma,“ svěřuje se Tomáš.

Nevěděl, jak se s nemocí vyrovnat. Jak říká, přišlo to, až když na dialýzu přijel pětiletý chlapec na horském kole a po vyčištění krve na něj naskočil a v pohodě odjel. Poté se i Tomáš Gono vzchopil: Když to zvládne takový prcek, tak musím i já, myslel si.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nové karlovarské dialyzační středisko se zajímala Andrea Strohmaierová

Pocity po první dialýze shrnuje slovy „ohromná úleva“. „Člověk potom má pocit, jako když lítá,“ dodává.

Zhruba po 6 měsících po první dialýze měl štěstí a mohl podstoupit transplantaci ledviny. Ta mu ale sloužila pouhých pět let.

„Vzhledem k mému autoimunitnímu onemocnění to transplantovanou ledvinu napadlo znovu a po pěti letech jí to zlikvidovalo. Bral jsem to jako velkou úlevu, protože poslední rok byl s transplantovanou ledvinou velký problém, kdy jsem nevěděl, co bude druhý den, pravidelně po měsíci mě hospitalizovali,“ popisuje.

Tomáš Gono má teď možnost navštěvovat nové středisko dialýzy v Karlových Varech. Vzniklo rekonstrukcí jednoho z objektů v karlovarské nemocnici. Jako ostřílený pacient může srovnávat. „Je to veliký posun dopředu. Jediné, co tomu chybí, je komorní atmosféra. Je to opravdu velká hala,“ podotýká.

Přirozená léčba

Nové prostory si chválí primářka oddělení Dagmar Fričová. „Pro nás pro všechny je největším rozdílem prostor a světlo. Tamta dialýza byla rodinného typu, ale bylo to útulné, lidi se tam cítili dobře, z jednoho křesla dosáhli na druhé a pomalu si mohli podat ruku, a tady je najednou úžasný prostor,“ vysvětluje.

Dialýza je proces čištění krve od metabolického odpadu v případě selhání ledvin. U zdravého člověka krev čistí a metabolický odpad vylučují právě ledviny.

V současné době se oddělení stará o 65 pacientů se selháním ledvin. V předchozím působišti, o 300 metrů dále, musela dialýza fungovat tři dny v týdnu ve čtyřsměnném provozu. Teď díky novým a větším prostorům si provoz mohli odborníci upravit.

„Odbourání čtvrté směny je velké pozitivum nového střediska, protože směna začínala o půlnoci a pacienti od půlnoci do rána do pěti byli dialyzováni a probíhala jejich léčba. Není standardní před půlnocí doma vstát a jít někam se léčit. Teď mají pouze večerní dialýzy, které končí kolem jedné hodiny v noci nebo o půlnoci podle délky dialýzy a pak se mohou jít v klidu domů vyspat,“ dodává primářka.

V Česku je zhruba 11 tisíc pacientů, kterým přestaly fungovat ledviny, z toho 6 500 chodí na dialýzu, ostatní prodělali transplantaci ledvin. Nemocných ale stále přibývá - může za to mimo jiné cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Andrea Strohmaierová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme