Hrůzu z Ruska mám celý život. Je to národ formovaný gulagem a násilím, tvrdí spisovatel Topol
Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.
„Celý život mám hrůzu z Ruska. To, co se tam teď děje, to vykypění zla je pokračování ruských dějin,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus. „Myslím, že to u mě není strach. Je to hrůza z násilí.“
„Rusko je totiž země, která své nejlepší i nejstrašnější mozky posílala do kriminálů. Systém gulagů jinde na světě nebyl a vymodeloval většinu ruského národa. Ve vězení přežije jen ten silnější, vítězí tam násilí,“ přibližuje.
Aktuální konflikt je ale podle něj horší než ty předchozí, protože zlo je všem neustále na očích a stalo se běžnou součástí každodenní reality. Zprávy – a zejména ty negativní – jsou dostupné do pár kliknutí na mobilním telefonu.
„Mobily nás ničí a závislost na zpravodajství z nás dělá neurotiky. Pořád se strašně moc strašíme, aniž bychom museli,“ domnívá se Topol. „Uvědomme si, že kousek od nás jsou města, na která se čtvrtým rokem sypou bomby – a na nás se zatím nesypou. To je důvod k velké naději, ale zároveň i ostražitosti.“
Právě proto je pro něj nepochopitelné, proč někteří lidé tolik inklinují k proruským názorům a dezinformační scéně. A naopak věří, že kdyby došlo na nejhorší, Češi by v sobě našli odvahu a společnost by se bránila.
„Bude to znít pateticky, ale jsem rád, že máme prezidenta, jakého máme. Protože věřím, že by Česká republika měla bojeschopnou armádu a že bychom skutečně bojovali,“ podotýká Topol.
Psí voják Filip Topol
V těchto dnech by oslavil šedesáté narozeniny jeho bratr Filip (1965–2013). Český rozhlas při této příležitosti vydal pětidílný portrét s názvem Psí voják Filip Topol, zároveň vychází několik publikací a konají se další vzpomínkové akce.
24:10
USA už nejsou největším nepřítelem Rusů, změnil to Trump. Nepřáteli jsou teď Berlín, Londýn a Kyjev
Číst článek
„Filipovi se dostává pozornosti, nejen na jakou byl zvyklý od fanoušků a milovníků jeho hudby. Ale i od lidí, které považuji za špičkové intelektuály, jako je Michael Špirit, který o něm vydal knihu,“ popisuje Topol. „Teď jsem se vrátil ze Šumperka a tam je veliká výstava Filipa jako kreslíře. Mám pocit, že on by si toto obrovsky užíval.“
Filip Topol se proslavil hlavně jako textař, skladatel a frontman kapely Psí vojáci. Jeho vystoupení byla pověstná tím, že na piano hrál tak náruživě, že občas tekla i krev. „Publikum to milovalo, ale já kvůli tomu posledních deset let nechodil na jeho koncerty. Pro mě to byl pořád mladší bratr,“ říká Jáchym Topol.
Hudebník Filip hrát začal ve třinácti letech v různých undergroundových sklepeních. S kapelou už jako žák základní školy předskakoval před koncerty The Plastic People of the Universe.
„Trému na rozdíl ode mě překonal, anebo ji používal tak, že z ní udělal energii. Byl to člověk, který se vyznal na pódiích a dokázal strhnout publikum,“ vzpomíná Topol. „Ten proces, při kterém je vidět umělce, který se jaksi sebespaluje, k němu pořád přitahuje další generaci.“
Klub Knihovny Václava Havla
Hudba i názory, které oba bratři zastávali a z nichž Jáchym Topol dodnes těží, byly z velké části podmíněné dětstvím v disentu, bohémskou rodinou a setkáváním se s inspirativními lidmi.
Topol dodnes na tuto intelektuální a názorově pluralitní linii navazuje jednak svými knihami, ale také prací pro Knihovnu Václava Havla.
„Máme velikou návštěvnost a já se z toho raduji,“ říká Topol. „Večer, který se týká filozofie Ladislava Hejdánka, střídá pořad, kde se vymezujeme politicky proti dezinformační scéně. Na to navazuje literární večer. Na své si tam přijde obrovské množství lidí.“
Není demokracie utopie? A z čeho pramení náklonnost Čechů k severoamerickým indiánům? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
