V Česku je za samé jedničky pochvala, ruský žák by se možná bál jít domů
Už v pátek ráno si děti půjdou pro vysvědčení. V Česku všechny nejvíce potěší samé jedničky. V jiných zemích by podobné vysvědčení byla katastrofa a důvod k opakování ročníku. Způsobů hodnocení výkonů žáků a studentů je ale mnohem více.
„V praxi je to u nás tak, že jednička i dvojka znamenají to, co v Česku ‚nedostatečná‘. Pokud někdo dostane jedničku nebo dvojku, znamená to, že rupnul,“ vzpomíná na školní léta Anton Kajmakov z Petrohradu.
„Pětka - píše se to do závorek - to je vynikající, čtyřka dobrý a trojka dostatečný,“ dodává Anton.
V dalších zemích je to zase jinak. Třeba v Kostarice je nejhorší známka také pětka jako v Česku. Jedničkám, dvojkám, trojkám a čtyřkám by tam ale nikdo nerozuměl.
V českých školách se už za dva dny budou předávat vysvědčení. Jaké mají známky a hodnocení ve světě, zmapoval Ondřej Himmer
„Nejlepší známka je u nás desítka a pak to jde dozadu – devítka, osmička, sedmička - ta je ještě dobrá, šestka už je špatná a nejhorší je pětka,“ popisuje Freddy Valverde ze španělské redakce Českého rozhlasu.
Stejný systém přitom nemají jenom v Kostarice. „To se používá v celé Střední Americe – od Kostariky až po Guatemalu,“ doplňuje Freddy.
Jsou samozřejmě ještě další druhy hodnocení, například pomocí písmen od A dál, které je běžné v anglosaském světě. A ještě jiný způsob mají třeba v Číně.
„V poslední době se hodně rozmáhá bodové hodnocení. Na hlavní předměty mají vždycky 50, 60, 70, 80 bodů, v podstatě do stovky, a potom mají také slovní hodnocení od třídního učitele,“ říká sinoložka Zuzana Li, jejíž děti vyrůstaly v Pekingu.
Hlavní rozdíl ale podle ní nespočívá ve známkách, ale ve výrazně vyšší náročnosti, která se v Číně projevuje už v předškolní výuce.
„Obě dvě dcery tam chodily do školky, takže to znám z první ruky. Byla jsem překvapená, co všechno ty děti memorují – dlouhé básně nebo i úryvky z klasických textů, třeba čtyři stránky. Tříleté nebo čtyřleté dítě si tak procvičuje mozek, aby bylo potom připravené na školu, aby to nebyl takový velký náraz,“ vysvětluje.
Čínským žákům tak ti čeští nemají co závidět.
