Hrozba obklíčení se blíží. Obránci Pokrovsku čelí riziku ‚vyhladovění‘, pád města je ale možné odvrátit
Po měsících tvrdých bojů se ruská armáda pomalu přibližuje ke svému cíli obejít a následně odříznout Pokrovsk od zásobovacích linií. Pokud bude Rusko dál postupovat, obráncům klíčového města hrozí materiální „vyhladovění“ a následně i vynucené stažení zbývajících sil, varuje expert Jakub Drmola. Současný trend tak značí blížící se pád Pokrovsku, situaci je ale možné zvrátit. Vše závisí na tom, jak velké posily se podaří do oblasti nasměrovat.
O dobytí Pokrovsku, který představuje významný opěrný bod ukrajinské armády a důležitý logistický uzel, usiluje ruská armáda už více než rok.
‚Vykopnutí letní ofenzivy.‘ Rusové v posledních týdnech významně pokročili v Doněcké oblasti
Číst článek
Klíčové město v Doněcké oblasti tak zůstává baštou ukrajinské obrany a zároveň hlavním vektorem ruské ofenzivy. S cílem dobýt Pokrovsk tam ruské velení nasměrovalo největší počet svých sil, podle Kyjeva zhruba 111 tisíc ruských vojáků.
„Po Bachmutu a Avdijivce, kde utrpěli obrovské ztráty, se nyní snaží město (Pokrovsk) obejít a odříznout ho od logistiky. Bez logistiky samozřejmě nelze vést válku. Bez dodávek munice, živé síly a potravin zkrátka nelze pokračovat v boji,“ popisuje ruskou taktiku důstojník 59. brigády speciálních jednotek Ukrajinských ozbrojených sil Taras Myšak.
Zcela obklíčit Pokrovsk se ruskému agresorovi zatím nepodařilo, tomuto cíli se ale pomalu přibližuje. Přispěl k tomu zejména významný pokrok ruské strany z poloviny letošního května, kdy se okupantům podařilo prorazit ukrajinskou obranu a přetnout silnici, která vede mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou. To pak Rusům umožnilo rozšířit obklíčení aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad.
‚Pokrovsk bude nový Bachmut.‘ V dlouhé a krvavé bitvě se bude bojovat o každou ulici, říká analytik
Číst článek
„Od té doby se ruský tlak neustále zvyšuje. Rusové zvětšují míru obklíčení, což je velký problém hlavně pro zásobovací linie ukrajinské armády, které vedou do Pokrovsku – teď zejména ze západu a ze severu,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity Jakub Drmola.
Scénář je podle analytika podobný jako během dřívějších ruských operací ve snaze dobýt klíčovou oblast, jako byl například Vuhledar. To znamená obejít nejpevnější body a přerušit zásobovací linie tím, že je dostanou pod palebnou kontrolu, ať už tradičního dělostřelectva, nebo v dnešní době zejména dronů.
„Pokud to bude takto pokračovat a ruské síly se budou posouvat dál, bude docházet k čím dál většímu riziku vyhladovění obránců Pokrovsku, spíše v materiálním slova smyslu, než pravděpodobně dojde k vynucenému stažení zbývajících sil z této oblasti,“ varuje Drmola.
Průnik diverzních skupin
Do Pokrovsku se už snaží proniknout také ruské sabotážní skupiny. Podle zdrojů listu Ukrajinska pravda se malé skupiny ruské pěchoty pokusily o průnik do města už 17. července, likvidace ruských sabotážních skupin však pokračovala i minulý týden.
Tyto zprávy následně potvrdil také hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, podle kterého už ruské sabotážní a průzkumné skupiny vstoupily do Pokrovsku pětkrát až sedmkrát.
‚Oběť pro Babu Jagu.‘ Ruští vojáci odmítající bojovat proti Ukrajině čelí brutálním trestům, píše CNN
Číst článek
„Snažili se natočit nějaké video – vyvěsit vlajku a natočit to… Všichni byli zlikvidováni našimi obránci,“ přiblížil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle televizní stanice Hromadske.
„Pravděpodobně šlo jen o malé diverzní skupiny, které tam pronikly, a pokud tam nepomřely, zase ustoupily. Je to poměrně normální součást války, kdy obě strany podnikají takovéto útoky těchto speciálních diverzních skupin. Snaží se pronikat frontou, kde to jde, a hledat slabá místa, která pak mohou být využita,“ vysvětluje Drmola.
Podle serveru Euromaidan Press se tak boje o Pokrovsk nyní odehrávají na dvou hlavních frontách, tedy na jihozápadním okraji města a pak na severovýchodě, zejména v okolí obce Rodynske, která je klíčová především pro logistiku ukrajinské armády.
„Rodynske je rozhodně jedním z klíčových uzlů, který leží na jedné z těch dvou zásobovacích linií, které ještě do Pokrovsku vedou. Kdyby došlo k obsazení této obce, průjezdnost tím samozřejmě končí. Už dnes je ale zásadně omezená tím, že jsou tyto linie v dosahu dronů. To z nich dělá silnice smrti plné vraků,“ popisuje analytik Masarykovy univerzity.
Obrana Rodynske je proto zcela zásadní. Jak pro americkou stanici CNN varuje ukrajinský vojenský bloger Bohdan Mirošnikov, dobytí obce by mohlo vést k postupnému obklíčení nejen levého křídla ukrajinských sil u Pokrovsku, ale také toho pravého a jižního. „Jestli to bude takto pokračovat, zbyde jen málo možností… buď bude naše posádka nucena pod hrozbou obklíčení ustoupit, nebo dojde k zuřivým bojům v poloobklíčení s nejasnými vyhlídkami.“
Pokrovsk potřebuje posily
Za současných podmínek se tak osud Pokrovsku nejeví příliš optimisticky. Nyní je však těžké odhadovat, jestli se Ukrajincům podaří vyhnout nejhoršímu a nakonec nebudou nuceni se z klíčového města stáhnout.
Kreml ví, že nemůže být vidět na povrchu, ale sto metrů pod ním. Umí zde působit, říká polský novinář
Číst článek
Zkušenosti z dřívějška podle Drmoly ukazují, že v takovémto částečném obležení dokážou vojáci setrvat i několik měsíců. Aby ale ukrajinské síly dokázaly ubránit Pokrovsk, musely by ruský postup po stranách zastavit a odklonit ho také od svých zásobovacích linií.
„Nedávno jsme slyšeli teoretické zprávy o tom, že by do oblasti měly přijít nějaké posily. A pokud by přísun materiálu a lidí byl dostatečný na to, aby byl ruský postup zastaven a bylo by zabezpečeno zásobování, pak může Pokrovsk vydržet i měsíce, klidně na neurčito. Pokud ale ruský postup bude pokračovat, jako pokračuje od května, je jen otázkou času, než Ukrajinci budou muset Pokrovsk opustit,“ varuje bezpečnostní analytik.
Informace o tom, jak velké síly by do oblasti měly případně směřovat, ale nejsou známé. Nejasný je proto i osud dříve šedesátitisícového města, kde dnes přežívá méně než 1500 lidí.
„Současný trend by nasvědčoval tomu, že Pokrovsk padne, ale je samozřejmě možné, že tento trend bude zvrácen. Úplné vytlačení ruských sil od Pokrovsku bych ale neočekával,“ dodává Drmola, podle kterého by se případný pád Pokrovsku dal přirovnat k dobytí Avdijivky či Bachmutu.
„Je to potenciálně citelná ztráta důležitého opěrného bodu, nicméně na průběh války to bude mít pravděpodobně dopad stejný jako dříve. Dojde k rychlému skoku fronty za Pokrovsk, kde se pravděpodobně zase zastaví na linii opevnění. Určitě bych neočekával, že když padne Pokrovsk, bude to znamenat totální kolaps fronty. Bude to posun na další linii, kterou Ukrajinci budují,“ míní odborník.
Moskva ztrácí významné spojence. Ruský vliv v části jižního Kavkazu slábne, prostor vyplňují jiní hráči
Číst článek
Podle agentury Reuters by kontrola Pokrovsku Moskvě umožnila dále narušit ukrajinské zásobovací trasy podél východní fronty, zároveň by tím ale posílila i svou dlouhodobou kampaň ve snaze dobýt město Časiv Jar, které leží na vyvýšeném místě a umožňuje tak kontrolu nad širší oblastí.
Dobytí Pokrovsku, které je v Rusku označované také jako „brána do Doněcku“, a zároveň také obsazení města Kosťantynivka by pak Moskvě přineslo zcela zásadní vítězství. Ruským okupantům by se tím otevřela cesta směrem ke Kramatorsku a Slovjansku, dvěma největším městům v Doněcké oblasti, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
„(Případné dobytí Pokrovsku) zvětší doněckou část, kterou Rusko okupuje, ale ty nejtěžší boje se budou následně odehrávat o Kramatorsk a Slovjansk. To jsou mnohem větší města, která jsou ještě daleko. V tomto ohledu je však důležitější sledovat Kosťantynivku,“ podotýká analytik Masarykovy univerzity.
Trumpovo ultimátum
Kosťantynivka tak představuje další ukrajinské město, kde se Rusko snaží napnout maximum svých sil. Situace tam ale není zdaleka tak dramatická jako v případě Pokrovsku.
„Ruské síly ještě nejsou Kosťantynivce tak blízko jako jsou u Pokrovsku a nejsou zdaleka tak blízko přerušování klíčových zásobovacích linií. Kosťantynivka tedy není v tak kritické situaci jako Pokrovsk,“ říká pro iROZHLAS.cz Drmola.
23:03
Co přinese Trumpovo ultimátum? Putin má větší plány než jen válku, obává se Rádio Svobodná Evropa
Číst článek
Jak pro ukrajinský server Kyiv Independent upozorňuje spoluzakladatel projektu DeepState Roman Pohorilyj, pro udržení Kosťantynivky je důležité mimo jiné i to, aby ukrajinské síly ubránily své pozice v Časiv Jaru.
Ukrajinci si tam udržují kopcovité části města, je proto spíš nepravděpodobné, že by mělo k úplnému dobytí Časiv Jaru v blízké době dojít. Pokud by ale Rusko město získalo, mohlo by to následně využít právě k útoku na Kosťantynivku.
Prozatím však Kosťantynika zůstává mimo bezprostřední ohrožení. „Z východní strany od Časiv Jaru se bojuje už víceméně dva roky a postup tam je extrémně pomalý,“ vysvětluje Drmola.
Podobná je také situace u města Kupjansk v Charkovské oblasti, které ruská armáda okupovala už v roce 2022, v září téhož roku ho ale osvobodily ukrajinské ozbrojené síly.
I tam nyní Rusové postupují, jak ale pro Kyiv Independent upozorňuje vojenský analytik z finské skupiny Black Bird Group Pasi Paroinen, ruský postup je v tomto směru „velmi pomalý“.
„Kupjansk je na tom podobně. O ten se bojuje velice dlouho. Ruským silám se nedávno podařilo překonat řeku Oskil severně od Kupjansku a situace se pro Ukrajince poněkud zhoršila, nepovažoval bych ji ale za zdaleka tak kritickou jako u Pokrovsku,“ míní odborník Masarykovy univerzity.
‚Není důvod čekat.‘ Trump zkrátil lhůtu pro Putina na ukončení války na deset až dvanáct dní
Číst článek
Otázkou nyní zůstává, jak a zda vůbec se do situace na bojišti promítne ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu dal Rusku původně padesát dní na nalezení dohody o ukončení války, jinak proti Moskvě a odběratelům ruských surovin zavede tvrdé sankce. Lhůtu nyní zkrátil na deset až dvanáct dnů, ultimátum má tedy vypršet ve dnech 7. až 9. srpna.
Proklamace z ruské strany nicméně naznačují, že to na krocích Moskvy mnohé nezmění. Zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na ohlášené zkrácení lhůty reagoval slovy, že bere Trumpovo prohlášení na vědomí, například ruský poslanec a generál ve výslužbě Andrej Guruljov do Bílého domu vzkázal, že Trumpova ultimáta „nikdy nefungovala, a to ani na frontové linii, ani v Moskvě“.
Co se bude dít po vypršení lhůty, tak není vůbec jasné. „Nikdo neví, jestli to má znamenat zahájení jednání o míru nebo příměří a co vlastně Trump očekává. Je to tedy dost vágní, což je patrné už jen na tom, že si z toho ruská strana vůbec nedělá hlavu,“ uzavírá Drmola.
