V roce 863 dorazili Cyril a Metoděj na Velkou Moravu. Zval je kníže Rostislav

Je Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich znalost slovanštiny dává vzniknout i myšlence, že matka bratrů, kteří vytvořili hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, byla zřejmě Slovanka.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Svatí Cyril a Metoděj. Obraz polského malíře Jana Matejky (uživatel Baciyelmo)

Svatí Cyril a Metoděj. Obraz polského malíře Jana Matejky (uživatel Baciyelmo) | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Cyril a Metoděj přinášejí do našeho regionu nejen křesťanskou víru, ale i kulturu.

S liturgií v národním jazyce dokonce předešli dobu o jedenáct století. To kníže Rostislav si přál, aby vedli bohoslužby v slovanské řeči.

Bratři podle historika Luďka Galušky slovanštinu znali, přestože pocházeli ze Soluně. Jejich matka možná dokonce Slovanka byla.

„Jejich otec byl významným císařským úředníkem a v okolí Soluně žila velice silná enkláva Slovanů už od 7. století. Takže oni zcela určitě o Slovanech věděli. Cyril – tedy Konstantin – znalý jazyka určitě pochopil a znal tento jazyk a Metoděj, ten přeci ze začátku nebyl knězem. Nebyl ani mnichem, ale vyšel ve šlépějích svého otce Lva,“ vysvětluje Luděk Galuška.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cyrilometodějskou misi připomíná Naděžda Hávová

Putování obou bratrů na Velkou Moravu tehdy nebylo ani jednoduché, ani bezpečné. Byzanc, kterou museli projít, byla v roce 863 ve válce s Bulharskem.

„Osobně se domnívám, že pravděpodobně volili cestu někde z Konstantinopole lodí možná do Benátek,“ popisuje Luděk Galuška a pokračuje:

„Z Benátek pak pokračovali po té staré Jantarové stezce, od pravěku známé, která vedla vlastně na rozhraní dnešního Rakouska a Maďarska někam k Děvínu, odkud pokračovali dále na sever až do oblasti Velehradu.

Lidé z celé republiky zamířili na tradiční Národní pouť na Velehrad

Číst článek

A psal se tedy rok 863, když doputovali na místo. Jak říká teolog Miloslav Fiala, jejich přínos je nejen duchovní.

„Ale především lidský. Protože do té morální džungle, do toho nepořádku, do toho pohanství se všemi důsledky, takovou tou nevzdělaností, najednou přichází z východu kultura, která přináší písmo, které sestavili v podobě hlaholice a s tím zároveň překlad určitých biblických knih,“ dodává Miloslav Fiala.

Datum 5. červenec sice nemá s bratry žádnou přímou souvislost, ale Cyrila a Metoděje si připomínáme v tento den nejenom v České republice, ale taky na Slovensku nebo v Chorvatsku.

Poprvé se odehrály 5. července oslavy tisíciletého výročí příchodu bratří v roce 1863.

Naděžda Hávová, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme