Chrastava odmítá vydat Polsku les ve Vítkově. Bojí se i rozrůstání dolu Turów
Zastupitelé města Chrastavy jsou jednomyslně proti vydání pozemků Polsku v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Nesouhlasí s ním ani obyvatelé Vítkova, kteří by tak přišli o 52 hektarů lesa. Kromě jiného mají strach i z rozrůstání polského hnědouhelného dolu Turów. Polsko si nárokuje 368 hektarů České republiky. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované. Kvůli církevním restitucím ale hledá nová území.
Chrastavští zastupitelé jednomyslně odsouhlasili, že vítkovský les Polsku nedají. Podle starosty Michaela Canova (Starostové pro Liberecký kraj) z mnoha důvodů.
„Mapy už od 11. století dokazují, že toto území patřilo vždy k Českým zemím, i v dobách Rakouska-Uherska. Není důvod toto území, které nám vždy patřilo, dávat pryč. Pouze Hitler si ho dovolil nám na 6 let vzít,“ říká starosta Canov.
K dalším důvodům zamítavého stanoviska patří to, že v lese se nachází prameniště Jasného potoka nebo že tudy vedou místní silnice. „Pomalu se k nám blíží důl Turów. Má se rozšiřovat směrem k nám. A pokud ubude území, opět bude důvod nějaké další území nerespektovat, nějaké ty parametry," neskrývá obavy starosta Chrastavy.
Chrastava odmítla vydat Polsku les ve Vítkově jako vyrovnání územního dluhu ČR. Natáčela tam redaktorka Eva Malá
Les nechtějí dát ani obyvatelé Vítkova. „Celý Vítkov k tomu přistupuje velmi negativně. Nikdo nesouhlasí s takovýmto činem, který nám předložili z Prahy," potvrzuje předseda tamního osadního výboru a myslivec Miroslav Balcar.
„Historicky to vždy patřilo do České republiky, a tak by to nadále mělo patřit. A ne aby se někdo rozhodl, že se po několika letech něco bude kompenzovat, ač to nemá vůbec žádnou souvislost s námi. A je to kus lesa ve Vítkově, který by chyběl. Chyběla by nám jelení zvěř, srnčí, černá, dančí se začíná objevovat. Tohle všechno by chybělo na našem území," doplňuje.
Ve Vítkově už 15 let bydlí i pan Karel Řehák a na případné předání pozemků Polsku má stejný názor jako jeho sousedé. „Těžkým způsobem to snáší hlavně starousedlíci, kteří tam chodí na houby. Všichni jsou zvyklí, že to tak jednou bylo dané, a těžko si dovedou představit, že by nastala nějaká změna. Pro mě je to též nepřijatelné."
České vlády řeší územní dluh přes 20 let
Hranice mezi Českem a Polskem se s konečnou platností vytyčila v roce 1958. Řada pozemků českých majitelů se ocitla na polské straně nebo naopak. I přes územní narovnání Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, po roce 1989 se spor obnovil. České vlády se územní dluh snaží vyřešit už přes 20 let.
Případné předání pozemků musí schválit česká vláda. Ministerstvo se zatím nechce ke konkrétním pozemkům vyjadřovat a čeká na vyjádření obcí, kterých se plochy týkají. V Libereckém kraji by se to mělo dotknout také katastrálního území Bulovky, Horní Řasnice a Heřmanic.
