Čeští piloti na základně v Čáslavi slavnostně ukončili čtyřměsíční misi v Litvě
Čeští stíhací piloti mají za sebou čtyřměsíční misi v Litvě. Od loňského září strážili nebe nad Pobaltím. Litva, Lotyšsko ani Estonsko totiž nemají svá vlastní letectva. Vzdušný prostor nad těmito zeměmi proto zabezpečují další státy Severoatlantické aliance. Češi se tohoto úkolu zhostili už podruhé. Definitivní tečkou za pobaltskou misí byl slavnostní nástup účastníků kontingentu na letišti v Čáslavi.
Na vojenské letecké základně v Čáslavi nechyběl slavnostní přelet gripenů, nástup účastníků zahraniční mise a také předání vojenských vyznamenání účastníkům operace.
Čeští piloti gripenů zvládli během svého pobytu v Litvě 298 letů. Za čtyři měsíce startovali také k 15 ostrým vzletům vedeným proti narušitelům vzdušného prostoru.
„Společné velení NATO dalo pokyn ke vzletu, do 15 minut musíme odstartovat. Všech 15 ostrých vzletů jsme stihli na čas, což nebylo až tak jednoduché, jelikož jsme tam lítali nad mořem, takže jsme se museli obléknout do neoprénu," vysvětluje pilot gripenu Martin Pelda a pokračuje:
"Potom letíme k cíli, identifikujeme ho, ohlásíme, co je to za cíl, že jsme tam a jak se cíl chová, kam letí, jak vysoko, jak rychle, jak vypadá, co má za podvěšené zbraně nebo jiné podvěsy."
Sám zažil tři ostré starty – dva z nich byly celkem běžné - k ruským letounům, transportnímu a bombardovacímu. Třetí vzlet označuje Martin Pelda jako přinejmenším nestandardní:
„Objevil se cíl, který nelétal tak, jak tam běžně ruská letadla nad mezinárodními vodami létají. Letěl z Ruska přímo do Lotyšska, bez jakéhokoli povolení. Nicméně cíl letěl pomalu a nízko. Předpokládali, že je to nějaký vrtulník. Když jsme tam přiletěli, tak ten cíl zmizel z lokátorů a my jsme žádný nenašli, ani pak na radarech. Vyčkávali jsme tam, hledali jsme ho vizuálně, ale nenašli jsme ho. Tak nás zase odvolali zpátky.“
Český kontingent strávil v Pobaltí čtyři měsíce, přípravy na misi ale zabraly mnohem více času. Hodně práce měli před odletem do Litvy letečtí specialisté, nenudila se ale ani obsluha pozemní techniky.
„Příprava uskupení trvala jeden rok a především na letecké technice byly prováděny speciální nátěry, protože litevská strana požívá jiné materiály například na úklid vzletové a přistávací dráhy. Takže technický personál pracoval hodně dlouho dopředu, abychom tento úkol mohli splnit,“ říká velitel čáslavské základy Petr Lanči.
Účastníci mise mají teď několik měsíců na zotavení. Už v polovině roku se ale začnou připravovat na další zahraniční misi. Příští rok pomohou s ochranou vzdušného prostoru tentokrát Islandu.
„K této záležitosti jsme se samozřejmě přihlásili, je to na rok 2014. Působení bude kratší, frekvence střídání států NATO je tam poměrně větší. Kontingent bude čítat opět zhruba do stovky osob, které byly i v Pobaltí. Působení bude asi zhruba měsíc,“ dodává náměstek ministerstva obrany Vlastimil Picek.
