České Transporty, ruské LT řady 3 nebo 4 a také výrobky firmy Otis a Schindler. Typů eskalátorů v pražském podzemí je celá řada. Platí přitom pravidlo, že čím starší, tím déle vydrží. Jejich životnost se pohybuje okolo čtyřiceti let.

„Dalo by se říct, že starší eskalátory, jak tehdy byla daná technologie, jak se tehdy ekonomicky nešetřilo na materiálech, jsou všeobecně lepší. Ovšem z bezpečnostního hlediska jsou starší eskalátory samozřejmě jinak ošetřené, nemají tolik čidel,“ říká vedoucí služby Dopravního řízení pražského Dopravního podniku Petr Vondráček.

Ty nejstarší schody najdeme především na lince A a jižní části „Céčka“. Ta severní má naopak jedny z nejnovějších.

„Novější eskalátory samozřejmě potkáme na novějších stanicích - je to v podstatě celá nová část trasy C od stanice Kobylisy a dál. Poslední instalace nových eskalátorů byla třeba na Stodůlkách, kde jsme před nedávnem otevřeli druhou část vestibulu, a pak další část novějších eskalátorů přišla při výměnách v roce 2011. To byla třeba stanice Florenc a Nádraží Holešovice,“ doplňuje Vondráček.

Dopravní podnik kontroluje eskalátory po etapách. Nejčastěji opravuje poškozené hřebeny na pásech. Problémy v zimním období způsobuje i štěrk z bot a naváté letáky. Na dřevěné bednění můžete v současné době narazit třeba na stanici Staroměstská.

„Aktuálně provádíme opravu jednoho eskalátoru, kterou jsem zahájili letos. Měla by být ukončena 15. března. Ihned poté bude navazovat oprava sousedního eskalátoru. Na dalších stanicích to potom bude třeba stanice Anděl a pak to budou eskalátory menšího zdvihu na Florenci, na Malostranské a tak dále,“ uvádí Vondráček.

Stavbu 17 jezdících schodů si vyžádá prodloužená trasa metra A do Motola. Nejvíc jich bude ve stanici Veleslavín. Schody tam půjdou do hloubky 34 metrů.

Anna Königsmarková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít