Louny získaly od ministerstva obrany tři historické železobetonové bunkry. Spojí je naučná stezka
Tři železobetonové bunkry budou v Lounech tvořit základní body nové naučné stezky. Bezúplatné převzetí takzvaných řopíků od státu odsouhlasili lounští zastupitelé na svém pondělním jednání. Renovovat bunkry by měl klub vojenské historie z Chomutova. Kromě původního maskování by měly získat i originální vybavení.
„Je opuštěný, omítky opadané, naštěstí se zachovaly maskovací barvy, háky na maskovací sítě jsou z části utržené,“ popisuje stav vojenského opevnění na břehu Ohře, v areálu výstaviště v Lounech Jiří Piramovský z chomutovského Muzea československého opevnění z let 1936 - 38 na Kočičáku.
Klub renovuje desítky podobných bunkrů. Ten na břehu Ohře bude nutné v podstatě vybourat.
Louny získaly od ministerstva obrany tři historické železobetonové bunkry. Spojí je naučná stezka. Natáčel u nich Jan Beneš
„Největším problémem je, že je zabetonován, střílny má zahlazeny betonem a i interiér toho objektu je do poloviny zabetonován a zaházen kameny, takže je naprosto nepřístupný,“ říká Piramovský.
Bunkrům se říká řopíky, podle zkratky organizace, která je ve třicátých letech minulého století vyprojektovala. Jmenovala se Ředitelství opevňovacích prací. Na území Loun jsou tři řopíky.
Podle starosty z Unie pro sport a zdraví Radovana Šabaty by v budoucnu měla všechna tři opevnění spojit naučná stezka:
„Nabízí se, že by byla nějaká naučná stezka po opevnění v Lounech, a u každého toho opevnění by o tom mělo být něco napsáno. Věřím, že nám historici pomůžou, že nám řeknou, čím ty řopíky byly zajímavé.“
Řopík na břehu Ohře je například zajímavý tím, že brání vniknutí vody dovnitř v případě povodní.
Lehká opevnění vzor 37, lidově řopíky, stavělo Ředitelství opevňovacích prací v rámci československého opevnění v polovině 30. let 20. století. Posádku podle typu tvořilo 3 až 7 mužů. Velká část bunkrů ve vnitrozemí byla po okupaci Německem vyhozena do povětří, v obydlených oblastech znehodnocena zabetonováním.
„Tento objekt na výstavišti je doplněn takzvanou protizáplavovou chodbičkou. Protože město Louny bylo pravidelně sužováno povodněmi,“ vysvětluje Piramovský.
Renovace bunkrů je běh na dlouhou trať. Podle vedení města by měly získat v první řadě své původní maskování, teprve potom bude čas na originální vystrojení opevnění, doplňuje starosta Loun Radovan Šabata:
„Bylo by dobré, kdyby se do budoucna podařilo u všech třech bunkrů maskování obnovit. Je to otázka finanční, ale myslím, že to by mělo město zvládnout.“
Nadšenci z klubu vojenské historie už shání historické fotografie lounských řopíků. Na tom, který stojí v areálu výstaviště, jsou stopy originálního maskování znát na jeho bocích.
Práce na obnově tří lounských historických vojenských opevnění budou trvat několik let.
