Srbský vicepremiér se v Moskvě radil kvůli protestům. ‚V Bělehradě se odehrává barevná revoluce,‘ tvrdí
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se v sobotu v Moskvě setkal s místopředsedou končící srbské vlády Aleksandarem Vulinem. Jednali spolu o protivládních demonstracích, které od začátku listopadu zmítají balkánskou zemí. Moskva udržuje dialog s Bělehradem s cílem zabránit prozápadní „barevné revoluci“, uvedl Šojgu podle tiskových agentur.
„V Bělehradě se odehrává barevná revoluce, což je nerozlučně spjato s naším postojem k Rusku. Za barevnou revolucí v Srbsku stojí západní zvláštní služby, které by chtěly přivést k moci v Srbsku jinou vládu. Nedovolíme to,“ prohlásil Vulin podle státní agentury TASS a poděkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za „neochvějnou podporu legitimní vlády“ v Srbsku.
Srbský historik: Studentské hnutí je populárnější než opozice. Může lidem ukázat, jak bojovat za svá práva
Číst článek
Vulin v pátek hovořil o spolupráci s ruskými zpravodajskými službami při reakci na protesty. Tyto výroky podle kritiků vlády ukazují, jak se režim stál závislý na Moskvě, připomněla agentura AP.
„Udržujeme pravidelný důvěrný dialog a vyměňujeme si informace, a to i s cílem čelit 'barevným revolucím'. To pomáhá zabránit destabilizaci situace v bratrském Srbsku za měnících se geopolitických podmínek. Nadále budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom poskytli podporu bratrskému srbskému lidu,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. „Srbové mohou vždy spoléhat na pomoc Ruska v jakýchkoliv otázkách, tak jak tomu bylo po celou dlouhou historii naší spolupráce,“ zdůraznil.
Protesty v Srbsku
Srbský parlament ve středu formálně přijal demisi premiéra Miloše Vučeviče, který odstoupil koncem února v důsledku studentských protestů. Protestní hnutí vedené stávkujícími vysokoškolskými studenty vyvolalo neštěstí ve městě Novi Sad, kde se loni 1. listopadu zhroutil betonový přístřešek před nedávno zrekonstruovaným nádražím.
Srbsko zažívá největší protivládní protesty za poslední dekádu. V Bělehradě demonstrovalo přes sto tisíc lidí
Číst článek
Neštěstí si vyžádalo 16 životů. Demonstranti přičítají tragédii korupci a nepotismu ve vládě. Vláda a prezident Aleksandar Vučić tato obvinění odmítají. Minulou sobotu se na obřím protestu proti korupci sešlo podle ministerstva vnitra přes 100 000 lidí, nezávislé odhady však mluví až o třikrát větší účasti. Část médií demonstraci vykreslovala jako jednu z největších v srbských dějinách.
Vztah s Ruskem
Vulin se loni v září setkal ve Vladivostoku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl tehdy Putinovi.
„Srbsko v čele s Aleksandarem Vučičem se nikdy nestane členem NATO, nikdy neuvalí sankce na Ruskou federaci a nikdy nedovolí, aby bylo jeho území využíváno k jakýmkoli protiruským akcím. Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ prohlásil srbský politik, známý svými proruskými názory.
Sonická zbraň v Bělehradě? Znělo to jako auto v plné rychlosti. Bála jsem se o život, popisuje protestující
Číst článek
Ujistil šéfa Kremlu, že úzké vztahy mezi oběma státy budou pokračovat i v budoucnu, napsala tehdy agentura AP. Dodala, že Vulinovy výroky odrážejí přetrvávající blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do EU, dodala.
Srbská pokroková strana
USA předloni uvalily na Vulina sankce kvůli podezření, že byl zapojen do nelegálních dodávek zbraní, obchodu s drogami a zneužívání veřejné funkce a že napomáhal prosazování ruského vlivu na nestabilním Balkáně.
Vučić a jeho Srbská pokroková strana (SNS) jsou v Srbsku u moci od roku 2012. Nejnovější protesty vyvolané tragédií v Novém Sadu se jeví odrazem širší nespokojenosti s prezidentem a jeho vládou, kterou část společnosti vidí jako čím dál více autoritářskou a podléhající korupci.
Masové demonstrace se v nedávné minulosti uskutečnily v Srbsku také v souvislosti s chystanou těžbou lithia v zemi či po dvou hromadných vraždách, které si předloni vyžádaly celkem 19 obětí.
