Na Jesenicko se vrací původní jeřáb jedlý, v regionu postupně vysazují aleje
Do Jeseníků se pomalu vrací jeřáb jedlý. Strom je v nejvyšším moravském pohoří doma, na počátku 19. století ho tu vyšlechtili místní rolníci. Je totiž velmi odolný. První jeřáby rostly u Ostružné a Petříkova.
O oživení dřeviny usiluje od loňska občanské sdružení EBERESCHE. A už vysadilo dvě aleje, v Ostružné a pak v Jeseníku. A přímo ve městě se budou dnes sadit další stromky. Pokud máte chuť, můžete se do akce zapojit.
„Bude to v katastru Kalvodovy ulice směrem k Peklu, kde bude vysázeno patnáct až dvacet stromků. Určitě přivítáme i účastníky mimo naše řady. Stromků se nebude sázet moc, ale počítáme s tím, že bychom udělali malou jeřabinovou slavnost, protože každá práce, která se podaří, by se měla řádně oslavit,“ říká předsedkyně sdružení Bohumila Tinzová.
Sdružení vydalo o jeřábu sladkoplodém knížku, už ve druhém vydání. O to první, které bylo neprodejné, byl totiž obrovský zájem.
Andrea Švubová natočila rozhovor s předsedkyní sdružení EBERESCHE Bohumilou Tinzovou
„Hlásili se o něj stále další a další zájemci, a když už jsme žádné neměli, rozhodli jsme se v našem vydání, že knihu tentokrát vydáme tak, aby byla určena k prodeji. Distribuujeme ji do informačních center a domečků, k dostání je v knihkupectví, výtisků je dostatek.“
Vysazování jeřábů jedlých začalo už vloni, kdy Zlaté Hory vysadily směrem k polským hranicím celou alej, v Javorníku zase směrem k biocentru vysázeli také mimo jiné sladkoplodé jeřáby. Hlásí se i další obce a dokonce jednotlivci, kteří by si rádi vysadili jeřáby na zahradě.
„Takový ohlas jsme nečekali, pro mě je to asi největší dar za tuhle aktivitu věnovanou jeřábům. Neustále se hlásí lidé, kterým je to sympatické, z Krušných hor, ze Šumavy, z Pardubic, opravdu z celé republiky,“ těší Bohumilu Tinzovou.
„Jednak mám radost, že chválí naši práci, protože je to zaujalo, a také mám pocit, že třeba konečně sladkoplodý jeřáb dostane svoje místo mezi ovocnými stromy, jaké měl kdysi.“
Plody jeřábu se označovaly jako citrony severu, naši předkové je běžně využívali v kuchyni. Sušili je, vyráběli z nich marmelády, želé, mošty a dokonce i pálenku.
