Skanzen v Kouřimi na Kolínsku je znovu otevřen. Přibyly venkovské usedlosti
Návštěvníkům se otevřel skanzen v Kouřimi na Kolínsku. Kvůli dostavbě bylo muzeum v přírodě přes rok zavřené. Řemeslníci tam za tu dobu postavili dvě venkovské usedlosti jako vystřižené z obrázků Josefa Lady. Skanzen je nově rozšířený o nové památky z vesnic 17. až 19. století.
„Právě vstupujeme na dvůr usedlosti ze středního Polabí, která je složená ze tří objektů. Tím hlavním je chalupa z Masojed na Českobrodsku, potom je tady malý domek, který sloužil jako obydlí výměnkáře, z Krchleb na Nymbursku, a bohatě zdobená barokní klenutá brána. Ještě tady najdeme zděnou stodolu z konce 19. století,“ popisuje ředitel skanzenu Vladimír Rišlink.
Chalupa z Masojed má krásnou doškovou střechu z pravidelných snopů a všude kolem voní dřevo.
„Chalupu z Masojed jsme rekonstruovali na základě fragmentů, které se zachovaly v našich sbírkách. Do muzea bylo v 80. letech přeneseno ozdobně skládané pobití štítů, podstávka, detaily typu oken, dveří a podobně. Čili dům je postaven jako rekonstrukce s použitím několika původních prvků,“ pokračuje Rišlink.
Jak to vypadalo před 200 lety na venkovské návsi, je k vidění ve skanzenu v Kouřimi na Kolínsku. Po roční dostavbě je znovu otevřený
„Nechali jsme provést dendrochronologický průzkum, který stanovil, že stromy, z nichž byl dům postaven, byly káceny někdy v 90. letech 18. století, takže dům je někdy z té doby.“
Uvnitř domu stojí kamna s pecí. Další nábytek se ale ještě bude doplňovat, až stavby úplně vyschnou. „Všechny záležitosti typu topení nebo pece jsou tady naprosto funkční, takže tady bude možné třeba vařit a péct chleba,“ říká ředitel skanzenu.
Na nově vznikající návsi je také usedlost z Podbrdska, která se skládá z domu a špýcharu. Podle Rišlinka jsou obě stavby velmi odlišné: „Chalupa z Českobrodska je takovým typem obytného stavení z Polabí. Chalupa z Podbrdska je z jiného sociálního prostředí. Pochází ze Strašic na Rokycansku, kde sloužila jako rychta a hospoda. Má i mnohem složitější dispozici.“
Řemeslníci do skanzenu taky přestěhovali stodolu, znovu postavili mariánský sloup, postarali se o nové rozvody nebo protipožární systém. Opravy stály celkem 68 milionu korun. Víc než polovinu zaplatila kraji Evropská unie.
Muzeum má v zásobě dalších 13 staveb, které by mohli návštěvníci ve skanzenu vidět. Mezi nimi je podle Vladimíra Rišlinka i kostel z Dolních Kralovic, který kdysi ustoupil stavbě přehrady Švihov na Želivce.
„Bude se jednat o částečnou rekonstrukci s využitím původních prvků. Z kostela je v muzeu uložen především unikátní gotický krov z 15. století,“ dodává Rišlink.
