Slovensko bylo tranzit, jezdilo se z Moravy na Moravu, vzpomínají v Kohútce
Na hřebeni Kohútky v Javorníkách se dnes prohánějí lyžaři ze Slovenska i Česka bez jakýchkoliv problémů. Před dvaceti lety to ale tak jednoduché nebylo. Rozdělení sametového Československa způsobilo místním značné problémy.
K vrcholu Kohútky vede cesta územím České republiky, ale stačí úkrok vlevo a jste na Slovensku.
Tam stojí chaty patřící také spoustě Moraváků. Ti se totiž před revolucí dokázali na výstavbě asi padesáti objektů snáze dohodnout s místním národním výborem v Lazech pod Makytou.
Na nový rok 1993, ale stáli před pořádným problémem. Autem přijeli před chatu, ale vstoupit do ní podle zákona nesměli. Oficiální přechod se nacházel na kilometry daleko. Slováci zase mohli na chatu, ale sjezdovka s hotelem byla za hranicemi.
„Jednoduše jsem na hranicích čekal a čekal. Jak se ale hranice zrušily, tak je to v pohodě,“ popisuje pan Jaroslav Potůček.
Svoje si zažil také provozovatel české horské chaty Josef Kocurek. Hlavním problémem bylo zásobování i pohyb turistů. „Veškerý materiál a potraviny se vozily ze Slovenska,“ říká Kocurek.
Slovensko bylo vlastně tranzit, jezdilo se z Moravy na Moravu. Muselo se přitom vyřizovat povolení na převoz materiálu.
Když tam byla hraniční policie, tak měli problémy i samotní turisté, museli se legitimovat a mít doklady v pořádku. Problém byly děti, které neměly občanský průkaz a pasy, a tak je vraceli.
Před vstupem do Schengenu tak ve skiareálu pocítili výrazný pokles zájmu turistů. „Odráželo se to v tom, že lidé přestávali jezdit,“ vysvětluje Miroslav Macko ze skiareálu Kohútka.
Lidé si však chtěli bez problémů s doklady užívat. To se také před pěti lety, po vstupu Česka do Schengenského prostoru splnilo.
Zvětšit mapu
