Starostové z Berounska průzkum břidlicového plynu odmítli, odborníci je podporují
Zhruba dvě desítky starostů z Berounska a okresu Praha-západ se ne jednání dohodly, že nesouhlasí s průzkumem ložisek břidlicového plynu. Australsko-americká těžařská společnost si průzkumem chtěla ověřit, jestli je břidličného plynu na Berounsku tolik, aby bylo možné uvažovat o těžbě.
Starostové, kteří se v pátek sešli na berounské radnici, se vzájemně ubezpečili, že žádný průzkum nepovolí. Rizika spojená s průzkumem ložisek i s případnou následnou těžbou se jim zdají neúměrně vysoká.
Na schůzku nedorazily jen dvě obce, kterým údajně těžba nevadí. Nepřišli ani zástupci těžařské společnosti. Tříhodinové jednání se ale neslo v bojovné náladě.
Starostové z Berounska odmítli průzkum břidlicového plynu a podpořili je i odborníci. Jednání sledoval redaktor Petr Kološ.
Starostové poslouchali zkušenosti občanů z Náchodska, kteří se něčím podobným nedávno prošli. Vystoupili také místní geologové i experti na ochranu vody, flory i fauny. Žádný z nich nevyjádřil těžbě podporu.
V oblasti Českého krasu, kterého by se těžba jednou mohla dotknout, není jen světoznámý hrad Karlštejn, protéká tu i řeka Berounka, kterou milují vodáci, rybáři i chataři a v krasu se nachází na 24 kilometrů jeskyní, z nichž nejznámější jsou Koněpruské.
„Ta rizika jsou skutečně ohromná. Na ten rozsah bituminózních břidlic, který by se mohl těžit, je ten břidlicový plyn poměrně malý. A rozhodně v takovéto oblasti přírodovědná ochrana je prostě důležitější než cokoliv jiného. Ekonomické zájmy jsou nesmyslné," řekl geolog Jiří Frída, který v Českém krasu pracuje přes 30 let.
To, že těžaři zažádají o povolení do evropsky unikátní krasové oblasti mu ale vlastně divné nepřijde. „Jejich experti zjistí, kde se mohou vyskytovat bituminózní břidlice a teprve v okamžiku, kdy budou mít možnost zahájit průzkum, tak se rozhodnou, zda do toho skutečně půjdou nebo ne. Čili je takový krok, který ani z jejich strany nevyžaduje hlubší analýzu,“ dodal geolog.
Takováto analýza je ale potřeba od dotčených správních úřadů. Od vodohospodářů, od správy Chráněné krajinné oblasti a dalších. Na jejich stanoviska teď ministerstvo životního prostředí, které by povolení teoreticky vydalo, čeká.
„Pokud vím, tak existuje stanovisko správy CHKO, které je naprosto negativní. Vodoprávní stanoviska ještě dodána nebyla, tím pádem je řízení přerušeno a situace jela zatím trochu patem,“ říká Martin Holý z ministerstva životního prostředí.
„V případě, že se řízení znovu rozběhne, což nastat nemusí, po doplnění stanovisek všech dotčených orgánů státní správy, bude požádáno všech 22 obcí, aby se vyjádřily ve stanovisku a následně dojde k veřejnému projednání,“ dodal Martin Holý.
A to je okamžik, na který chtějí být starostové dobře připraveni. Jak říká berounská starostka Šárka Endrlová, hydraulické frakování břidlicových plynů je tak agresivní metoda, že něco takové nemůžeme nejen na Berounsku, ale v celém Česku vůbec připustit.
„Jsou na světě státy, které už tuto metodu postavily mimo zákon. Český kras je území členité, plné modulace krajiny, přírodních krás a je hustě obydlené lidmi. Není tady na to prostor,“ uvedla. Podle odborníků by škody mohly vzniknout také ve spodních vodách.
Zkoumání břidlicových plynů pokročilo například v sousedním Polsku. Původně odhadované zásoby jsou desetkrát nižší. Plyn tam nemají na 300 let, jak si mysleli, ale jen na 30 let. Takže přínos a smysl celé těžby je ještě spornější.
