Ruští agenti na faře v Karlových Varech: Domlouvali se na akcích v Evropě, tvrdí novinář Respektu

Karlovy Vary 19. prosince 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tento týden, před Vánoci, EU poprvé uvalila sankce v souvislosti s hybridními útoky Kremlu na Evropu. Dostali se na sankční seznam i konkrétní lidé z té nechvalně proslulé jednotky GRU 29155? 
Chtělo by se říct v tomto požehnaném čase před Vánoci. Chvála Bohu, že se tak stalo. Skutečně se stalo to, co popisuješ. Na sankčním seznamu se ocitlo celkem 16 osob a 3 právnické subjekty. A jedním z právnických subjektů je právě nechvalně známá, dříve tajná, dnes už hodně provalená jednotka GRU, což je ruská vojenská rozvědka s číselným označením 29155. Takže předpokládám, že všichni její aktivní účastníci budou do sankcí zahrnuti.

To znamená, že jsou tam konkrétní lidé z té jednotky a jsou tam i lidé, které může česká Bezpečnostní informační služba (BIS) spojovat s tajemnými návštěvami u Nikolaje Liščenjuka? 
To je samozřejmě otázka. Jenom na vysvětlenou – Nikolaj Liščenjuk je muž, který dlouhodobě působil v Karlových Varech. Ještě předtím byl na ruské ambasádě v Praze, kde mají takový malý chrám. Tam vykonával kněžské práce a něco podobného pak od roku 2006 dělal i v Karlových Varech, kde má ruská pravoslavná církev zřejmě nejvýznamnější svatostánek v ČR. Právě za Nikolaje Liščenjuka se kostel hodně opravil, dnes je opravdu krásný. Ale to je jenom fasáda na venek. Hlavní problém, který se s ním pojil, bylo silné podezření – kvůli tomu také musel odejít – že spolupracuje s ruskými tajnými službami. A to je právě to, na co se ptáš. Lidé, kteří za ním měli jezdit a kterým měl poskytovat zázemí pro jejich nekalé akce a praktiky, měli být také lidé spojení s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Takže není vyloučeno, že ti, kteří jsou teď na sankčním seznamu, mohou být také ti, kteří se ocitli v Karlových Varech. 

Nicméně je to stále jenom podezření? Konkrétní jména lidí, kteří měli jezdit za Nikolajem Liščenjukem do Karlových Varů, neznáš…? 
Ano, konkrétní jména návštěvníků neznám, protože celý příběh, který je hodně napínavý a hodně důležitý, je utajovaný. Celý se odehrává v utajovaném režimu, takže spoustu informací ještě nelze ověřit.

Tajné schůzky agentů

Je to velká bezpečnostní záhada nejenom letošního roku. Nikolaj Liščenjuk už není v ČR, protože musel zemi opustit. Původně byl v Praze, pak byl farářem v Karlových Varech, ale už není. Z jakého důvodu musel Česko opustit? Právě proto, že tu byla podezření, že je pro Česko bezpečnostním rizikem?
Ano, z tohoto důvodu. Už delší dobu víme, že ruské tajné služby provádějí různé násilné, diverzní, vražedné akce. Snaží se různé země v EU a NATO rozdělovat a využívají k tomu zázemí, které mají v různých zemích. Většinou nevyužívají zázemí země, ve které chtějí nekalé praktiky dělat, ale vybírají si jinou zemi. Nejsou tam totiž pod takovým drobnohledem a mohou se tam snadněji ztratit. A právě tam se třeba domlouvají na tom, co budou dělat. 

Kdybych měl být konkrétní, tak v minulosti měla GRU jedno z takových řídících center v Savojských Alpách. Francouzská média dříve mluvila o tom, že se právě tam agenti GRU domlouvali na pokusu o zavraždění dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. 

Něco podobného mohlo zdá se fungovat právě v Karlových Varech, při tom významném pravoslavném kostelu. V rámci areálu je taková menší fara. Je poměrně dost velká, ale menší než kostel. A právě v ní Nikolaj Liščenjuk se svojí rodinou dlouhodobě žil a měl tam své zázemí. 

Řadu let? 
Ano. Zázemí ale měl podle českých tajných služeb poskytovat právě i příslušníkům ruských tajných služeb na to, aby se v ČR – někde, kde to považovali za bezpečnější prostředí – domlouvali na konkrétních akcích v minimálně jedné jiné evropské zemi. Schůzky měly být opakované, mělo se jich účastnit více lidí a ve skrytu. Fara je udělaná tak, že dovnitř není vidět. Může tam vjet auto ze silnice. Dostane se tam jenom někdo, komu se otevřou dveře na fotobuňku, čili někdo k tomu musí dát povel, a z auta jde vejít do hlavních vstupních dveří. Člověk se tam může i ztratit. Každopádně se tam může domlouvat na různých diverzních věcech.

Jenom pro představu – v Karlových Varech je jedno z nejdůležitějších náboženských míst pro ruskou menšinu v Česku. Je tam kostel a fara, v níž žil Nikolaj Liščenjuk se svou rodinou. Kostel je předpokládám veřejnosti běžně přístupný a malá fara, v níž Liščenjuk se svojí rodinou žil, mohla být hlavním stanem pro diverzní akce v okolních zemích, protože se u Nikolaje Liščenjuka doma na faře měli scházet mimo jiné i agenti GRU. Na to přišla BIS a vy jste o tom teď psali v Respektu…?
To je základní zjištění. Kdybych měl z našeho textu citovat jeden z našich zdrojů, tak on říká:

Teď jde samozřejmě o to, co to mělo být za plány, to je hodně důležité.

Separatistické akce jsou pokusy odtrhnout kus regionu od dané země. Známe to z Katalánska, ale nemusí se to týkat jenom Španělska. Separatismus vidíme na vícero místech v EU.

O jakou zemi jde, o tom se BIS nebo tvoje zdroje nezmiňují?
Naše zdroje zemi neupřesňují, ale jedním z tipů může být právě Španělsko. Tam už totiž byl v minulosti zdokumentovaný takový případ. Bylo tam referendum, ve kterém se Katalánci většinově rozhodli pro odtržení. Španělská centrální vláda to nikdy nepřipustila. Později ale španělské bezpečnostní složky – a mluvil o tom třeba i tehdejší šéf německé kontrarozvědky – zaznamenaly konkrétní aktivity konkrétních agentů ruské vojenské rozvědky, kteří měli podněcovat skupiny, které v Katalánsku po odtržení hodně volaly. Takže v Katalánsku máme z minulosti zdokumentovaný případ téhle snahy ruské vojenské rozvědky. A je možné, že právě domluvy na faře v Karlových Varech mohly souviset se Španělskem.

Mohly návštěvy souviset třeba i s jinými akcemi, konkrétně i v Česku? Třeba základna GRU pro teroristický útok ve Vrběticích byla někde na švýcarsko-francouzském pomezí. Ale kdyby Rusové měli tento stan i v Karlových Varech, tak nemohli to koordinovat i odtamtud?
Z toho, co víme, tak rozhovory, které měly na karlovarské faře probíhat, měly směřovat k akcím, které se budou dít až v budoucnu. Musíme vzít v potaz, že rozhovory měly probíhat někdy v roce 2022 nebo 2023. Ruská vojenská rozvědka nikdy nepovažuje něco, co se třeba nepovedlo, za uzavřený příběh. Proto jsem zmiňoval to Katalánsko. Rusové jsou zvyklí své diverzní akce plánovat hodně dopředu. Takže to, co se mohlo probírat v Karlových Varech, se nemuselo konkrétně odrazit ten daný rok, nebo ten příští. Mohly to být věci, které byly v dlouhodobějším plánu. Rusové nikdy neopouštějí svoji snahu rozbíjet EU nebo NATO a vytvářet co největší vnitřní napětí v těch státech, aby se ponořili do svých vlastních problémů. Tím pádem pak mohou hůře oponovat ruským hrozbám a rizikům.

Karlovarská bašta

Jak dlouho byl Nikolaj Liščenjuk v hledáčku BIS?
To přesně nevím. Naše zdroje tohle neupřesňují, ale zjevně to muselo být delší dobu. Ono se to koneckonců nabízí. Karlovy Vary jsou s Ruskou federací spojovány dlouhodobě. Často se mluví o tom, že po začátku ruské války na Ukrajině se výrazně zmenšily aktivity ruských tajných služeb i v Karlových Varech a že některá místa, která s nimi byla spojená, jsou dnes prázdné nebo poloprázdné, což je dáno různými sankcemi a podobně.

Pořád je tam mezinárodní letiště, je to strategické místo blízko německých hranic.
Je to tak. Myslím, že by to bylo zploštěné vidění a podceňování ruských tajných služeb, protože…

… Myslet si, že už tam nejsou?
Ano, myslet si, že odtamtud zmizely. Zároveň je tam celá řada ruských entit a firem, které jsou různě aktivní. Přes ně se může plánovat celá řada operací. Ne všichni Rusové z Karlových Varů zmizeli. Mohou tam mít různé české spolupracovníky a koneckonců vidíme, že byť se říkalo, že ruské tajné služby bude hodně zaměstnávat Ukrajina, tak v uplynulých letech nebo měsících, co ta velká válka běží, vidíme, že ruské tajné služby jsou dál aktivní v různých evropských zemích včetně ČR.

Mohli odtamtud třeba spřádat plány i na sabotážní útoky v Evropě, kdy se jeden z nich odehrál i v Praze?
Teoreticky ano, ale k tomu nemáme důkazy, kterých je tady potřeba se velmi důkladně držet. Další věc, o kterou se můžeme opřít, jsou soudní rozsudky. Nikolaj Liščenjuk se snažil zvrátit rozhodnutí ministerstva vnitra, které mu neumožnilo mít dál trvalý pobyt v ČR. Opakovaně se soudil a hnal to k vyšším instancím. Posuzoval to Nejvyšší správní soud, pak také Ústavní soud. Prostudovali podklady tajných služeb a shodli se na tom, že jsou fakta velmi závažná. Podle nich – a to je obsaženo i v rozsudcích – prováděl Nikolaj Liščenjuk aktivity, které představují výrazné bezpečnostní riziko pro ČR a její spojence. A právě v jednom z těchto rozsudků bylo obsaženo i slovní spojení „separatistické tendence“, což je další fakt, který ukazuje, že tam skutečně probíhaly rozhovory, které měly za cíl podnítit separatismus v jiné z evropských zemí.

Mluvil jsi s Nikolajem Lisčenjukem? Co na to říká, jak na to reaguje?
S kolegou Martinem Štorkánem jsme s ním chtěli mluvit, ale nebylo to možné. Mluvili jsme s jeho advokátem. Žádali jsme ho, jestli by bylo možné se s panem Liščenjukem spojit. On odešel do Moskvy, kde působí vedle patriarchy Kirilla, což je zase další člověk, který je výrazně spojený s ruskými tajnými službami.

A s Vladimírem Putinem samotným…?
Ano. Obhajuje válku na Ukrajině, dlouhodobě dodává režimu Vladimira Putina nábožensko-filozofickou bázi nebo něco, o co se může Vladimir Putin ideologicky opírat. Nicméně pan Liščenjuk možnosti o tom s námi mluvit nevyužil.

Dám tomu ještě širší kontext. Není to totiž tak dávno, co české tajné služby pomohly s odhalením kyberútočníka, který byl napojený na ruskou rozvědku GRU. Na případu spolupracovala s americkou FBI právě česká BIS a i lidé z vojenského zpravodajství. Na karlovarském případu dělala BIS sama, nebo jsou do toho zapojeny i jiné zahraniční tajné služby, které BIS pomohly s rozplétáním případu?
Standardně BIS u citlivých případů využívá možnosti získávat informace a spolupracovat s různými západními tajnými službami, se svými spojenci. Takže je otázka, jestli to tak bylo i v tomto případě, ale předpokládal bych, že ke spolupráci mohlo docházet. 

Důkazy o tom, že tomu tak bylo, ale v tuhle chvíli nemáš? 
Případ je utajovaný, takže i tohle spadá do utajení. Získání jakékoliv informace bylo velmi složité.

Co odradí ruské agenty?

Nemohly by právě uvalené sankce a to, že to EU nyní řeší, minimálně tedy ty hybridní útoky, zamezit fungování podobných míst v Evropě, kde se mohou agenti GRU scházet a odkud mohou plánovat, ať už jsou to útoky jakékoliv povahy?
Neřekl bych, že se svobodným demokratickým institucím zcela podaří zamezit všem ruským aktivitám. Aktivit je skutečně celá řada, a jestli bude uzavřeno příměří na Ukrajině, tak si myslím, že by byla velká chyba se domnívat, že tím ruská rizika pominula. Rusko se dlouhodobě snaží ničit a podkopávat demokratické státy – naše země je na vrcholu jeho nepřátel – a využívat spolupracovníky Ruské federace. Sankce směřují k tomu, aby jim to zkomplikovaly, ale EU a tudíž i my jsme v tom pořád hodně nedůslední. Koneckonců můžeme to vidět teď na plynu, který se z Ruské federace dováží, protože je pro společnosti, které to nakupují, ale i pro domácnosti prostě levnější. Musíme si ale uvědomit, že tohle zároveň umožňuje dále financovat ruské masakry a zabíjení zcela nevinných lidí na Ukrajině. Takže některé kroky se dělají, ale dělají se v omezené míře.

Co ve výsledku znamená umístění na sankční seznam? Zmrazí se finanční toky, ale to, že pod skrytou identitou můžeš cestovat v rámci EU a plánovat útoky, tomu asi nezamezíš.
Když se o to budou chtít představitelé ruských tajných služeb snažit, tak průchody do Evropy určitě mají, protože EU v tomhle není jednotná. Můžeme vzpomenout Maďarsko nebo Slovensko, které zlehčují vstup těchto lidí, kteří pak provádějí útoky vůči občanům.

To jsou ta nejslabší místa Schengenu? 
Jsou to velmi slabá místa, Maďarsko zcela nepochybně. Slovensko pod Ficovou vládou ho v tomto úspěšně alternuje a dohání, takže tam mají tito lidé víceméně dveře otevřené a odtamtud se pak mohou dostávat dále.

Jak moc důležité v tuto chvíli je a jak moc se k tomu upínají síly BIS, abychom zjistili, jací konkrétní lidé se setkávali právě v Karlových Varech?
Předpokládám, že to mají zmonitorované. Když neobstály žaloby Nikolaje Lisčenjuka před českými nezávislými soudy – a byla to celá kaskáda soudů, které to prověřovaly nezávisle na sobě a měly možnost prostudovat podklady od české tajné služby, od kontrarozvědky – tak ty důkazy musely být pádné a nezpochybnitelné. Koneckonců to posuzoval i Ústavní soud, který je velmi přísný, a Nejvyšší správní soud, takže se to muselo zakládat na pravdě. Máme několikastupňové nezávislé soudní ověření.

Jinými slovy, možná už ta jména známe, ale protože je případ utajovaný, tak je v tuhle chvíli nelze zveřejnit. Budeš na tom dál pracovat?
Samozřejmě. Jsme novináři a člověk chce vždycky znát příběh v co největším detailu.