Celkem se dnes pod evropským kontinentem odhaduje objem břidlicového plynu, který by se dal vytěžit tzv. „nekonvenční metodou“, na 14 bilionů kubických metrů.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz má ambice dodávat příští topnou sezónu plyn pro evropské země. V nejpříznivějších oblastech pro těžbu se však válčí.
Obec by na zpracovávání břidlicového plynu musela vybudovat zásobník v budově turistického centra. Podle některých odborníků se ale odebírání této energie obci nevyplatí.
Těžba břidlicového plynu v Polsku se komplikuje. Kontroverzní metoda získávání drahocenné energetické suroviny měla zemi zajistit nezávislost na ruských dodávkách. Jenže další těžařská společnost zjistila, že náklady jsou příliš vysoké a zisk nejistý.
Britskou politickou scénu rozděluje pohled na dobývání břidlicového plynu hydraulickým štěpením. Kabinet Davida Camerona se snaží těžbu takzvaným frakováním všemožně podporovat. Skotská vláda ale spornou metodu nově pozastavila.
Krize na Krymu otevřela v Německu debatu o přílišné energetické závislosti země na Rusku. Pro nový přístup k energetické politice se vyslovila i kancléřka Angela Merkelová. Jednotlivé spolkové země ale hají své zájmy, shodly se jen na omezení rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Evropa by měla omezit svou energetickou závislost na Rusku a Spojené státy jsou ochotné jí s tím pomoci. V Bruselu to na závěr schůzky s hlavními evropskými lídry řekl americký prezident Barack Obama. Zároveň dodal, že Rusko je kvůli připojení ukrajinského Krymu zcela v izolaci a Američané i Evropané jsou připraveni uvalit na něj další sankce.
Vláda ani v reakci na krizi na Ukrajině nezruší zákaz průzkumné těžby břidlicového plynu v Česku. V Bruselu to po schůzce evropských lídrů řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Čína zvyšuje těžbu břidlicového plynu. Podle údajů čínského ministerstva půdy a přírodních zdrojů získala loni z podzemí na 200 milionů krychlových metrů, což je pětinásobné množství ve srovnání s předchozím rokem.
Je to vyhraná bitva, ale válka je teprve před námi. To říkají odpůrci těžby břidlicových plynů pomocí hydraulického štěpení. Termín se stal na východě Čech známým před dvěma lety, kdy o povolení k průzkumu ložisek požádali první těžaři. Po dvou letech je takřka jisté, že těžaři povolení nedostanou. Ochránci životního prostředí ale chtějí, aby problematickou technologii zakázal v České republice zákon.
Na východě Čech se žádná firma nezajímá o těžbu břidlicového plynu. Takové informace má ministerstvo životního prostředí. To loni zamítlo žádost o vytýčení průzkumného území, kterou podala společnost South Oil. Na východě Čech chtěli těžaři hledat ropu a zemní plyn.
Do Berouna se dnes sjedou odpůrci hydraulického frakování. Jde o kontroverzní metodu, kterou se ze země těží metan, přesněji břidličný plyn. Těžařské firmy si myslí, že právě Berounsko by mohlo být potenciálně dobrým zdrojem této suroviny. Místní ale proti těžbě podepisují petice a odborníci by rádi postavili těžbu touto metodou mimo zákon.
Boom břidlicového plynu ve Spojených státech bude mít výrazné dopady na situaci ve světě. Energetická bezpečnost je jedním z velkých témat, o kterém debatují politici a experti na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Ukrajina podepsala s firmou Shell dohodu o těžbě břidlicového plynu na svém území. Využití rozsáhlých ložisek tohoto plynu má snížit energetickou závislost země na dodávkách ze sousedního Ruska. O významu smlouvy podepsané na Světovém ekonomickém fóru v Davosu svědčí i přítomnost ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Podle kritiků přitom na těžbě vydělá i jeho vlastní rodina.
Francie uvažuje o zrušení zákazu těžby břidlicového plynu. Přes silné protesty ekologů a také jaderné lobby je pravděpodobné, že bude přinejmenším zrušen zákaz na průzkum ložisek, přestože prezident Francois Hollande ještě nedávno jednoznačně deklaroval, že Francie břidlicový plyn těžit nebude.
Evropa by se neměla bránit případné těžbě břidlicového plynu. Evropský parlament dnes ve Štrasburku odmítl vyhlásit moratorium na dobývání této suroviny. Každý stát bude sám rozhodovat, jestli těžbu plynu z břidlic povolí, nebo ne. Česko se řešení této otázky možná dočasně vyhne uvalením moratoria na průzkumy pro těžbu do roku 2014.
Břidlicový plyn se ještě v Evropě ve velkém netěží a už zaměstnává unijní aparát. Poslanci Evropského parlamentu volají po tom, aby se toto palivo těžilo velmi opatrně a za přísných podmínek. Dnes budou hlasovat o dvou doporučeních pro členské země, které by se rozhodly plyn z břidlicových vrstev získávat.
Do dneška mělo 25 podkrkonošských obcí zaslat na ministerstvo životního prostředí své připomínky k průzkumu a těžbě břidličného plynu na svém území. Všechny obce těžbu nejen odmítly, ale požadují přímo zákon, který by ji zakázal.
Až do 30. června 2014 by se v Česku neměla zkoumat ložiska břidlicového plynu. Vládě to navrhne ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Do uvedeného data by se měly upravit zákony tak, aby v nich byla jasná pravidla pro používání průzkumných technologií.
Spojené státy by se mohly stát plynovou exportní velmocí. Spekuluje o tom server Patria.cz. Podle článku by mohli Američané dokonce předstihnout Rusy a jejich Gazprom. Za vším je těžba břidlicového plynu, který chtějí Spojené státy vyvážet na asijský trh. Právě tam se ale americké zájmy nejspíš střetnou s těmi ruskými.
Boj o těžbu břidlicového plynu na severovýchodě Čech nekončí. Těžaři mají o průzkum území stále zájem, a to navzdory masivním protestům v oblasti Adršpašských skal nebo Podkrkonoší.
V Česku se zřejmě těžit plyn z břidlic metodou hydraulického štěpení nebude. Senátoři ODS a ČSSD chystají zákon, který to má zakázat. Podle nich je to jednodušší způsob, jak těžbě zamezit, než novely několika zákonů, které se chystá do dvou let prosadit ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Proti těžbě protestují ekologové, samospráva i obyvatelé oblastí případného průzkumu.
V Senátu se dnes bude mluvit o těžbě břidlicového plynu, kterou chce na Berounsku a Náchodsku provozovat takzvaným hydraulickým frakováním australsko-americká společnost. Obyvatelé zmíněných lokalit jsou proti, petici už podepsalo 25 tisíc lidí.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa chce na několik let zakázat průzkum těžby břidlicového plynu v Česku. Nejprve je prý potřeba změnit zákony, které s těžbou souvisí. Podle Chalupy jsou zastaralé a nedávají dostatečnou právní jistotu.
Těžbu břidlicového plynu nepovolíme, shodli se hejtmani na dnešní schůzce Rady asociace krajů v Plzni. Těžaři zatím projevili zájem o průzkum v pěti krajích, podle jejich představitelů by ale těžba frakčním štěpením poškodila životní prostředí.
Odpor proti plánované těžbě břidlicového plynu v Česku sílí. Na Berounsku podpořilo petici 15 tisíc lidí a další podpisy přibývají. Zástupci Berouna navíc budou v boji proti těžbě společně postupovat s městem Náchodem v Královéhradeckém kraji, kde už podepsalo podobnou petici dokonce 19 tisíc lidí.
Poslanci Evropského parlamentu řeší, zda povolit těžbu břidlicového plynu pomocí metody hydraulického štěpení. Polsko, které už vydalo desítky koncesí na průzkum, těžbu prosazuje. Naopak Francie a Bulharsko již tuto metodu zakázaly.
