Šumavskou Smrčinu stráží dobrovolnické hlídky
Místo dovolené u moře vzal Miroslav Ottomanský z Prahy svoji dceru na šumavskou Smrčinu hlídat les. Tento týden zde slouží jako dobrovolná hlídka hnutí DUHA. Souhlasí s ekology, že v nejvzácnějších místech šumavského Národního parku by se nemělo kácet. Stromy jsou zde napadeny kůrovcem.
Miroslav Ottomanský pravidelně obchází první zóny kolem Smrčiny a pokud sem dorazí dělníci s pilami připraveni kácet stromy napadené kůrovcem, hnutí DUHA po jeho varování svolá blokádu.
„Prvních zón je tu víc, my ale hlídáme hlavně Smrčinu. Oni hlavně kácejí podél té hranice, protože na ně tlačí rakouská strana, že jim kůrovec napadá jejich zdravé lesy,“ říká Miroslav Ottomanský.
Se svou jedenáctiletou dcerou Evelínou je na šumavské Smrčině už třetí den. „Kdyby se začalo v první zóně kácet, tak by se zavolalo do Prahy a svolali by se dobrovolníci, kteří by přijeli a snažili by se kácení zabránit.“
„Je to takový malý dobrodružství,“ svěřuje se jedenáctiletá Evelína, která vodovkami mapuje okolní terén. „Přiznám se, že ji mám místo fotoaparátu,“ dodává Miroslav Ottomanský.
Hlídky, které se tu pravidelně střídají, nocují ve volné přírodě na rakouské straně Smrčiny. Odkázáni jen na vodu ze studánek a potraviny, které si dovezli. Dostávají se sem pěšky, od zastávky vlaku v Nové Peci je to na vrchol asi 12 kilometrů.
Správě NP dobrovolnické hlídky nevadí
Zásahy na Smrčině jsou podle specialisty na ochranu lesa Národního parku Šumava Petra Kahudy Správou NP prováděny v souladu s platnou mezinárodní dohodou i v souladu s vnitrostátní legislativou.
„Aktuálně probíhá zpracování kůrovcem napadených stromů odkorňováním nastojato. Tato metoda je ale pro svou ekonomickou náročnost a nákladnost využívána pouze v omezeném rozsahu tam, kde to vyžadují podmínky ochrany přírody,“ vysvětluje Kahuda.
Česká inspekce životního prostředí zároveň vyžaduje, aby případné zásahy dřevorubců až do půlky července nerušily místní kolonii tetřevů. Pracovníci Správy Národního parku jsou podle Kahudy poučeni: „Chodí v malých skupinkách a chovají se tiše.“
Situaci na Smrčině kontrolují pracovníci Správa NP podle Kahudy téměř každodenně. To, že se na Smrčině pohybují i dobrovolnické hlídky, které sledují, zda tam dřevorubci nezasahují nešetrným způsobem, Správě NP nevadí.
„Naši pracovníci mohou zkontrolovat více než tito další lidé, kteří se mohou pohybovat pouze po turistických chodnících. Nám nevadí, je ale úplně zbytečné, aby se před našimi pracovníky schovávali,“ říká.
