Úvahy o plavebním kanálu Dunaj - Odra - Labe trvají přes sto let, řadu obcí to brzdí v rozvoji
Debata o plavebním kanálu Dunaj – Odra - Labe trvá už více než sto let a stále není jednoznačně rozhodnuto. Problémů je totiž hodně. Tím největším jsou dopady na přírodu a odhadované náklady kolem 200 miliard korun.
Symbolem obřího kanálu je ulice v Ostravě - Staré Bělé. Jmenuje se "K průplavu" a všechno je tady na velkou vodu v podstatě připravené. Starousedlíci jsou ovšem opatrní a projekt velmi vážně neberou.
„Dělali jsme si srandu, že bychom byli návěstidlo,“ říká paní Jarmila, která v místě žije.
Kanál, namalovaný zatím jen na teoretických mapách, zasáhne spoustu měst a vesnic. Jako třeba Bohumín, který musí držet stavební uzávěry.
„Nemůžeme umožnit žádný rozvoj a výstavbu. Navíc by se na ostrově ocitla čistírna odpadních vod, která odkanalizuje celý Bohumín. Považujeme to za nesmyslné a byli bychom rádi, kdyby vláda začala s polskou stranou jednat o jiné alternativě, a to je obejít přírodní památky, meandry přes polskou stranu,“ říká bohumínský starosta Petr Vícha z ČSSD.
Jednoznačným zastáncem a propagátorem lodní dopravy přes Moravskou bránu je Jan Světlík, šéf Vítkovic, který se domnívá, že k vodě přirozeně lidé směřují. Důkazem je třeba Baťovo budování systému plavebních kanálů.
„Hoši věděli, že oni po tom plavebním kanále jezdit nebudu, ale na druhé straně že to použijí jejich následovníci. To, že se to zastavělo a dneska se to vnímá jako úplně okrajová záležitost, je obrovskou chybou,“ domnívá se Jan Světlík.
Plavební koridor naráží na dva různé pohledy. Jan Světlík představuje ten ekonomický, zástupcem ochranářů přírody je Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
„Proběhlo dílčí posouzení na jeden úsek na jižní Moravě na Břeclavsku, kde byl shledán závažný zásah do takzvaných ptačích oblastí, které jsou chráněné jako území Natura 2000. Není možné je tímto způsobem zničit, pokud neexistuje jiná varianta,“ tvrdí Miroslav Kutal a dodává:
„A to je právě otázka, čemu ten projekt vlastně má sloužit…?“
A tak se nabízí stále nezodpovězená otázka, zda je vůbec reálné stavět plavební kanál a udělat z českých velkých řek něco jako malou Panamu nebo Suez. I kdyby však studie ukázala, že průplavu v cestě nic nestojí, potrvá minimálně 20 let, než by samotná stavba vůbec mohla začít.
