Udrží se Praha jako bašta liberální pravice? Havlíček chce pokořit Spolu, těžký boj čeká Maláčovou
Voliči v Praze hlasují víc pravicově a liberálněji než zbytek Česka. Ukáže se stejný trend i letos, nebo se naopak preference Pražanů mění? I o tom na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus diskutovali politologové a sociologové ve speciálním vysílání o regionech, které by mohly rozhodovat sněmovní volby. A Praze se věnuje i čtvrteční Volební deník.
Praha je podle statistik bohatší a vzdělanější než zbytek Česka. V prvním čtvrtletí letošního roku dosáhli podle Českého statistického úřadu zaměstnanci v Praze na průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši přesahující 62 tisíc korun. Průměrná mzda se v ostatních regionech ale pohybovala pod částkou 47 tisíc korun.
V Praze je dlouhodobě nejvyšší volební účast napříč regiony v Česku, tamní volby ale mají svá specifika. Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus
Zároveň v Praze mají lidé také vyšší životní náklady. Jen ty na bydlení ukrajují pražským domácnostem v průměru téměř 19 procent z čistých peněžních příjmů. Více než 18 procent těchto příjmů tvoří náklady ještě v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Všude jinde méně.
A podle posledního sčítání lidu před čtyřmi lety má každý třetí Pražan vysokoškolské vzdělání. Tomu se přibližuje jen Brno. V celém Česku je to zhruba každý pátý člověk nad 15 let.
Praha má i dlouhodobě nejvyšší volební účast napříč regiony v Česku. Před čtyřmi lety v hlavním městě ke sněmovním volbám přišlo 70 procent ze zhruba 900 tisíc oprávněných voličů, celorepublikový průměr byl 65,4 procenta.
49:57
Nejprestižnější volební kolbiště? Do Středočeského kraje strany nasadily své hvězdy, půjde tu o nejvíc
Číst článek
Do Sněmovny v tomto volebním období dochází nebo dojíždí 23 poslanců zvolených za Prahu. Dříve ale měla metropole v dolní komoře vyšší zastoupení, a to o dva politiky. Změna je daná i tím, že roste počet obyvatel a tím pádem i voličů ve Středočeském kraji.
Pražané obecně volí více pravicově a liberálněji než zbytek Česka. Od 90. let se na magistrátu střídali jen občanskodemokratičtí primátoři. Jejich dominanci v roce 2013 narušila TOP 09. Nejenže dočasně obsadila primátorské křeslo, ale Prahu si proměnila na svou hlavní volební baštu i v několika sněmovních volbách.
V metropoli vyhrála v roce 2010 i 2013, kdy získala zhruba čtvrtinu všech hlasů. V roce 2017 ji ale už porazila ODS, Piráti i hnutí ANO. Ve volbách před čtyřmi lety ale byla TOP 09 opět mezi pražskými vítězi jako součást koalice Spolu.
Kdo bude těžit z oslabení Spolu?
Průzkumy o letošních preferencích voličů naznačují, že vládní tábor oslabuje i ve své největší baště, hlavním městě.
49:19
Celostátně hlavní rivalové, v Brně spojenci. Volby v Jihomoravském kraji ovlivní i situace na magistrátu
Číst článek
Koalice Spolu tu sice dál v průzkumech vede, ale už ne tak přesvědčivě, jako byl její volební výsledek před čtyřmi lety, kdy v Praze získala 40 procent hlasů.
Tuto tendenci ukazoval průzkum analytického ústavu STEM z druhého čtvrtletí letošního roku. A v září i průzkum agentury NMS pro Právo a Novinky. V něm by Spolu získalo jen 25 procent.
Tím by tak přišlo o třetinu podpory z před čtyř let, v přepočtu na celorepubliková čísla pak jde o pokles blížící se dvěma procentním bodům. Když tak v celorepublikových průzkumech má Spolu v současnosti zhruba 20procentní podporu, pokud by se dokázalo vyšplhat v Praze na výsledek z roku 2021, celorepublikově by jej to posunulo k 22 procentům.
Podle politické analytičky NMS Terezy Friedrichové za sbližováním preferencí mezi koalicí Spolu a především hnutí ANO může být to, že u některých voličů oslabuje přesvědčení, že se v Praze žije dobře.
Voliči hodnotili počínání sněmovních stran. Nejlepší známku dostaly ANO a SPD, nejhorší Piráti
Číst článek
„Lidé v Praze volili dlouho na základě kontextu, ve kterém se nacházejí. Jsem v hlavním městě, mám tu skvělou infrastrukturu, plno škol, všichni mí sousedi jsou bohatší, jsou to podnikatelé, můžu chodit na kulturu, mám se tady dobře, jsou tu instituce, je tu hodně příležitostí… A to mám pocit, že se teď trochu rozpadá,“ popisuje Friedrichová.
Z poklesu Spolu v Praze by pak dle ní logicky mohli nejvíce těžit Starostové a Piráti, kteří mají s koalicí největší voličské překryvy. Ve výsledku ale posiluje i opozice.
„Starostové a Piráti se poperou o třetí místo, se Spolu sdílejí množství potenciálních voličů. Těžit z toho ale bude i hnutí ANO a další opoziční strany, protože z těch 40 procent pro Spolu část odešla a vypadá to, že se nevrátila. Naopak opozice dokázala své voliče mobilizovat a ti teď plánují k volbám přijít. Nakonec z toho tak budou těžit vlastně všichni kromě Spolu,“ doplňuje analytička NMS.
Pražští lídři
Podle politologa Milana Školníka z ČZU se příliš nedá předpokládat, že by nespokojení vládní voliči přešli k hnutí ANO. Tomu by ale mohlo pomoct první místopředseda hnutí Karel Havlíček jako jednička kandidátky.
Konečná si řekla o dvojciferný výsledek. Stačilo! se ale upíná ke starším datům, v novějších mají 5,5 procenta
Číst článek
„Nasazení Havlíčka v rámci ANO, které se prezentuje jako catch-all, také dává rozum, protože se prezentuje jako člověk, který říká, že pro něj jsou absolutně podstatní živnostníci a podnikatelský sektor, kterých je v Praze spousta. Říká, že až pak je důležitý sociální smír, senioři a podobně,“ uvádí Školník.
Příliš ve schopnosti přetáhnout voliče Spolu nevěří ani Motoristům. „Vznikli jako pravicová alternativa, ale nejsem si úplně jistý, jestli je to kvůli jejich pohledům na zahraničně-bezpečnostní otázky možná volba. Nejsem si jistý, že právě pro ty nespokojené voliče vládní koalice Spolu jsou Motoristé alternativou. Mají to těžké, ale bude se hrát o to, aby ti voliči nezůstali doma,“ doplnil.
Pražská jednička koalice Spolu je ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Starosty v Praze vede místopředseda hnutí a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák. Hlasy pro Piráty z čela kandidátky bude sbírat předseda strany, bývalý pražský primátor a nynější náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib. Motoristickou jedničkou je bývalý šéf pražské ODS a exposlanec Boris Šťastný.
Hnutí Stačilo! v hlavním městě vede předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. A podobná situace je i u SPD, která do čela pražské kandidátky nasadila političku ze spolupracující strany – volební lídryni Svobodných, ekonomiku Markétu Šichtařovou.
Podle politologa Školníka je otázkou, zda je pro Maláčovou Praha jako volební kraj vhodná. „Přiznám se, že mi do Prahy, která je volebně složitá pro každou levicovou stranu, moc nesedí. Lépe by jí připadl například Ústecký kraj, když je Kateřina Konečná v Moravskoslezském kraji, protože tam není ideální socioekonomická situace,“ popisuje.
Podle dat NMS je Maláčová z pražských lídrů nejméně populární, u voličů Stačilo! ale má oporu. „Začala jsem trochu pochybovat, jestli Maláčová může mandát v Praze uhrát, protože zároveň z průzkumu pro iROZHLAS.cz víme, že voliči Stačilo! rádi a často kroužkují, dělali to v minulosti a plánují to i letos. Vypadá to na zajímavý souboj,“ těší se analytička Friedrichová.
Ze zmíněného průzkumu vyplývá, že pravidelně či občas preferenční hlasy využívá 93 procent současných podporovatelů Stačilo!, což je nejvíce ze všech stran.
| ANO | Spolu | SPD | STAN | Piráti | Stačilo! | Motoristé | |
| Ano, pravidelně | 19 % | 31 % | 21 % | 30 % | 21 % | 20 % | 31 % |
| Ano, občas | 49 % | 49 % | 54 % | 54 % | 59 % | 73 % | 40 % |
| Ne, nevyužívám | 32 % | 20 % | 25 % | 16 % | 20 % | 7 % | 29 % |
„Ohledně pražských lídrů je dost podstatná věc, že si jednotlivé strany netroufaly nasadit někoho, kdo by byl neakceptovatelný, že spíš volily lidi, kteří by byli akceptovatelní pro vzdělanější pražské voliče. Typicky Karel Havlíček je v Praze akceptovatelnější než Andrej Babiš,“ poukazuje sociolog Tomáš Kostelecký.
Letos si pražské hlasovací lístky musí vytisknout i krajané žijící v Asii, Africe, Austrálii a Pacifiku, kteří se rozhodli volit korespondenčně.
VOLEBNÍ DENÍK
V seriálu Volební deník shrnují reportéři Radiožurnálu i iROZHLAS.cz každý všední den to nejdůležitější, co se na předvolební scéně děje. Sledují dění na sociálních sítích a vyráží i na kontaktní kampaně do ulic. Kromě toho popisují témata, která s voliči nejvíce rezonují, analyzují data i politické fenomény, které se s těmito volbami pojí.
