V Krkonoších opravují horské cesty poškozené červnovými přívalovými dešti
Pokud na podzim vyrazíte na výlet do Krkonoš, možná tam potkáte nejen další turisty, ale také dělníky, kteří rozbité turistické chodníky opravují. Stezky poškodily přívalové deště, které Krkonoše zasáhly v červnu a způsobily v našich nejvyšších horách škody za desítky milionů korun. Řada cest se už začala opravovat. A to metodou, kterou používali naši dědečkové.
„Nevšiml jsem si, že by někde byly závažné poruchy, nějaké výmoly. Většinou jezdíme po nenáročných trasách, ne do vyšších partií. A jsme spokojení,“ konstatuje na Benecku cyklista Honza z Kutné hory.
Právě západní Krkonoše v Libereckém kraji utrpěly podle Radka Drahného z Krkonošského národního parku menší škody než východní část. Řadu poškozených úseků se tam už navíc podařilo opravit.
"Povětšinou jsou škody největší na turistických chodnících v hřebenových partiích. Na chodnících máme sice svodnice, které mají zabránit tomu, aby byla cesta při přívalových deštích roztrhána, ale když první velká voda takovou svodnici ucpe, mohou vzniknout na chodnících škody," vysvětluje Drahný.
V západních Krkonoších ale nebylo nutné žádnou cestu uzavřít, pohyb cyklistů a turistů je tam bezpečný.
„V horách je ale třeba vždy dávat pozor, být opatrný, přece jenom se pohybujeme v divoké přírodě, určitě je nutné být obezřetný,“ připomíná Radek Drahný, podle kterého mohou turisté při svých toulkách teď, kdy je pro veškeré opravy ještě vhodné počasí, potkat stavební dělníky. Na některých místech odstraňují celé vrstvy turistických chodníků.
„V minulosti v oblasti Labské louky, Vrbatovy boudy byly cesty opravovány za pomoci vápence. To byl našimi předky dost nešťastný tah, protože vápenec je zásaditý a okolní půda je kyselá. V principu to znamená, že uvolňováním živin z vápence se sem dostávaly druhy rostlin, které do těchto nadmořských výšek vůbec nepatří, jako třeba starčeky," doplňuje.
Proto bylo nutné vápencovou vrstvu odstranit a nahradit materiálem, který je pro nejvyšší partie západních Krkonoš přirozený. Některé turistické stezky se teď opravují speciální metodou, která se nazývá štětování - vydrží pak až padesát let.
"Cesta je vyskládána z kamene, ne naplocho, ale nastojato. Je to technika, kterou používali už naši dědové, staří sudetští obyvatelé Krkonoš, kteří věděli, jak to udělat, aby cesty byly pevné, bezpečné, a hlavně aby vydržely horské podmínky - přívalové deště, mráz, sníh a led,“ uzavírá Radek Drahný.
