V Mostě odhalili památník spojeneckým uprchlíkům, které popravilo gestapo
Odvaha, touha po svobodě a hrdinství - přesně tohle obsahuje příběh, který se dnes po téměř sedmdesáti letech uzavřel v severočeském městě Most. Na tamním hřbitově byl odhalen památník připomínající čtyři spojenecké vojáky, kteří za svoji odvahu v letech druhé světové války zaplatili životem.
Australská, britská a polská hymna zněly nad mosteckým hřbitovem na počest čtyř mladých pilotů. Jejich osud je částí příběhu takzvaného Velkého útěku z března 1944. Ze zajateckého tábora v tehdy německé a dnes polské Žagani se pokusilo uprchnout na dvě stě vojáků.
Kvůli vyzrazení se jich ale nakonec na svobodu dostalo méně. „Uprchlo 76 letců a v následujících dnech bylo 50 z nich gestapem na různých místech zastřeleno,“ říká Michal Holý, který vzpomínkovou akci zorganizoval.
Čtyři z uprchlíků - Australané Reginald Kerath a John Williams, Angličan Leslie Bull a Polák Jerzy Modschain - utíkali na jih. Pokusili se přejít Krkonoše a dostat se do Protektorátu. Byli ale zadrženi, vyslýchání gestapem v Liberci a 28. března 1944 odvezeni kamsi na Mostecko, kde byli zastřeleni. Podle Radovana Helta, který napsal několik knih o válečných událostech na Mostecku, není jasné, kde k tomu došlo:
„Neví se, ví se přibližně. Ti zajatci nemohli už dát žádnou zprávu o těch událostech a archivy gestapa ve svých dokumentech přesně neurčují, kde k této události došlo.“
O den později byla těla zabitých mužů zpopelněna v mosteckém krematoriu. Na oběti z Mostecka by se nebýt Michala Holého asi dávno zapomnělo.
„Asi to začalo před rokem tím, že jsem otevřel archivní složku, když jsem hledal informace o jiných zajatcích, kteří byli po Velkém útěku také zastřeleni. Objevil jsem originální dokumenty, které poukazovaly na tady ty čtyři, a uvědomil jsem si, že tito čtyři nemají památník.“
Před 68 lety uprchlo 76 spojeneckých letců ze zajetí. Včetně Čechů
Číst článek
Michalu Holému se podařilo nemožné - na odhalení památníku přijeli rodinní příslušníci všech čtyř spojeneckých vojáků. Neskrývali své dojetí.
Margaerata Phippsová, neteř zastřeleného pilota Johna Williamse, zpočátku nebyla schopná uvěřit, když se na ní Michal Holý mailem obrátil a oznámil jí, že kdesi na druhém konci světa si lidé sedmdesát let po konci války vzpomněli na jejího předka a odhalí mu památník. A mohla také poznat rodiny, které spojil stejný osud a které se neznaly.
Rodiny pozůstalých čeká několikadenní cesta po severních Čechách a Polsku ve stopách útěku jejich předků. Těm kromě stovek lidí vzdaly v Mostě poctu i stíhačky české armády, které nad hřbitovem přeletěly.
