To, že dnešní mladí učni často nejsou schopní svého řemesla, potvrdili i zástupci některých středních a učňovských škol. Tvrdí, že na chlapské řemeslo jim ze základní školy chodí kuchařky a švadlenky v kalhotách. Zkrátka, že obor dílny mizí.

Existují samozřejmě šikovní učni, ale těch nešikovných nebo nevhodných pro práci přibývá. Říká to alespoň Karel Klouda, jihlavský tesař-památkář, který komisaře dělal a po zkušenostech už to odmítá.

Nelíbí se mu, že mu na praxi přijdou chlapci, kteří se učí na tesaře, ale nepoznají hoblík ani druh dřeva. Klouda tvrdí, že to velmi často není ani jejich chyba. Vadí mu, že takoví lidé pak jednoduše vezmou tisícikorunu a jdou si udělat živnostenský list. Riziko, s jakým si pak takového řemeslníka někdo objedná, je velké.

„Jak je to možný, oni nemůžou propadnout, ta škola už by na ně druhý rok nedostala ani korunu. Ale to je totální trdlo, které by u mě neprošlo ani vratama. Maminka mu dá tisíc korun a tenhle divný stát mu dá živnostenský list. Ale já vím, že lidé, kteří si nechají od takového člověka dělat vazbu, krov, stropy, podlahu nebo cokoli jiného, tak riskují,“ říká Klouda.

Podle něj navíc někteří ředitelé komisařům zakazují dávat žákům nedostatečnou, protože jsou motivováni pouze počtem žáků, a nikoli jejich úrovní.

„To je taková hanba. Na závěrečnou zkoušku přišel žák, v tom hadru měl železa. To mě být umělecký kovář. Vysypal to za dveře na zem a řekl, já jsem neměl čas. My jsme ho vyrazili. Ale pan ředitel řekl, že to nejde, že nemůže propadnout, ať mu dáme čtyřku. Já jsem řekl, že se pod to nepodepíšu. S takovýmhle školstvím já nechci mít nic společného,“ uzavírá Klouda.

Olga Štrejbarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít