Daněk ovládl olympijskou soutěž posledním, šestým hodem a také Bárta vyrovnal jeho výkon závěrečným pokusem. Tam ale paralela s legendou české atletiky končí, protože za 48 let se disk přeci jen posunul.

Na velkých šampionátech je třeba na medaili hodit kolem 67 metrů, a přestože se to už nemusí zdát z pohledu Bárty tak daleko, sám ví, že ho čeká ještě dlouhá cesta mezi absolutní špičku.

„Teď bych se chtěl stabilizovat, je důležité být schopný to hodit opakovaně. Limit je 66 metrů, ale bohužel až od příštího roku, teď stopnuli všechny rankingy,“ mluví Bárta o tom, že světová atletika pozastavila žebříčky a plnění olympijských limitů až do konce listopadu.

Takže i kdyby se Bárta v létě dostal na hranici 66 metrů, tedy za ostrý limit pro Tokio, účast na odložených hrách si tím nezajistí.

Výrazného zlepšení domácího diskaře si všímá i český rekordman v této disciplíně Imrich Bugár - tomu se dřív zdála Bártova otočka trochu pomalá.

„Byl takový na konci líný. Možná to bylo tím, že měl problémy s rameny. Ale teď už asi konečně přežil přípravu ve zdraví a trochu se zrychlil,“ myslí si mistr světa z roku 1983.

Bárta měl zdravotní problémy hlavně během svého studia informačních technologií ve Spojených státech, odkud se před dvěma lety vrátil.

„Atleticky to bylo trochu trápení, bylo tam hodně zranění, ať už z tréninku nebo z aktivit mimo trénink. Taky bych si trochu postěžoval na jejich zdravotní přístup, ve zdravotnictví tam byli lidé, kteří by asi měli pracovat jinde,“ vysvětluje Bárta.

Zároveň je ale Marek Bárta za zkušenost ze zámoří rád a prý mu i pomohla k aktuálnímu zlepšení v deštivém závodě v pražském Edenu. A pokud se mu sejde v létě forma i počasí, může z toho být další výrazný posun.

Jakub Marek, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít