Honzo, jak hodnotíte kvalifikační dvojzápas české reprezentace, kdy hoši nejdřív porazili 2:1 Faerské Ostrovy a pak 4:0 Gibraltar?
Ani jeden zápas jsem neviděl. Moc se mi to nechce hodnotit, protože pro kluky by to mělo být povinných šest bodů. V takových zápasech se dá jenom ztratit a nic získat. Kluci to mají splněno a mohou se připravit na důležitější zápasy, ve kterých půjde o postup na mistrovství světa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si fotbalistu Jana Kollera v pořadu Na place

Nehraje se proti papírově slabším soupeřem paradoxně hůř než když tým nastoupí proti světovému týmu?
Všichni očekávají vítězství minimálně o tři góly, ale stejně se na to musíš připravit. Lepší je hrát proti Chorvatsku, kde je pro hráče i větší motivace. Navíc soupeř chce hrát fotbal, tak si to mohou rozdat na rovinu. Díky tomu je tam i víc prostoru pro ofenzivní hráče.

Šance reprezentace

Bude to těžké proti Chorvatům?
Tak v prvním koši už není slabých soupeřů. Je to ale určitě hratelné, Skládá se nám dobrý tým, kde je hlavní, aby kluci hráli ve svých klubech. Když si udrží formu a budou zdraví, tak jsou schopní kvalifikační skupinu klidně vyhrát.

Máme ale konkurenceschopný tým na mistrovství světa?
Když už se tam dostaneme, tak je to loterie. Vždy v turnaji překvapí nějaký tým, který dojde daleko, tak proč by se to nemohlo jednou stát i u nás, šance určitě je. Když bude náš tým plný zdravých hráčů s formou, tak to mohou na turnaji dotáhnout hodně daleko.

Měl jste to podobně jako mi zde před pár týdny říkal sportovní manažer české fotbalové reprezentace Tomáš Hübschman, že se na reprezentační srazy vždy těšil?
Vždy jsem se těšil. Tehdy ani jeden hráč nehrál v české lize, tak jsme se vždy těšili, jak se potkáme. Když to šlo, tak jsme se scházeli na srazu klidně o den dřív. Zašli jsme na lehčí večeři a bylo to fajn. Vyprávěli jsme si zážitky z klubů, nastartovali jsme se na sebe a utužovali partu. I v realizačním týmu byla obrovská atmosféra. Trenér Karel Brückner to neměl jednoduché, protože jsme byli top hráči v předních evropských klubech, ale on vždy dokázal vybrat charakterově dobré fotbalisty.

Nyní Ivan Hašek po úvodním kvalifikačním dvojzápase uvedl, že nemáme tolik kreativních hráčů, jako dřív. Myslíte si, že nám dorůstá generace těchto hráčů?
Bohužel na kreativní hráče moc založení nejsme. Produkujeme výborné brankáře, dobré obránce a defenzivní typy, ale u ofenzivních hráčů nám není moc přáno.

Líbí se vám systém kvalifikace, který je propojený i s Ligou národů?
Moc se mi to nelíbí. Nevyznám se v tom. Je zvláštní, že kvalifikace už se rozjela, přitom jsme ještě neznali posledního soupeře. Asi účelem bylo, aby se zbavili neatraktivních přátelských utkání. Chtěli víc zápasů, kde o něco jde, ale prostě mi to nějak nepasuje.

Co říkáte na to, že v zápase Gibraltar - Česko bylo v Portugalsku víc českých fanoušků?
Je to trochu nutné zlo, že musíte v rámci světové kvalifikaci odehrát zápasy s trpaslíky. Český tým navíc vyfasoval ve skupině hned dva.

Vesnice jako sportovní škola

Jaké pro vás bylo prožívat dětství ve Smetanově Lhotě?
Úžasné. Ze školy jsme někam zahodili tašku, ani nevím mnohdy kam. Dělali jsme kraviny a s odstupem času se divím, že jsem to vůbec přežil. Lezli jsme po skalách, v zimě po řece na krách. Když už tál led, tak jsme se při hokeji několikrát propadli. Vše jsme přežili, udělal jsem si tam velký sportovní základ a dá se říct, že se nyní umím postavit téměř ke všem sportům. Vesnice mi dala základ a kamarádi mi z té doby zůstali do současnosti.

Za Smetanovou Lhotu pořád hrajete i nyní?
Ano, okresní přebor. Ještě jsem nastupoval v aktuální sezoně, ale nyní mám natrženou achilovku, takže teď to vypouštím. Nevím, zda už to nevypustím navždy. Přece jen je mi 52 letech a honit se po hřišti s dvacetiletými kluky už nedávám.

Pociťujete nyní na těle výhodu, že jste celý život dřel?
I po kariéře se pořád udržuji, což je výhoda. Sport je pro mě životní náplň. Fotbal, který jsme s klukama hráli celou kariéru, tak už nás tolik ani nebaví. Scházíme se tak třeba s Vladimírem Šmicerem, Patrikem Bergerem nebo Karlem Poborským na hokeji. Když mám možnost, tak chodím hrát hokej třikrát týdně.

Jak dlouho jste hledal výrobce bruslí?
Je to můj celoživotní problém. Partnerka mi tehdy k nějakým narozeninám nechala udělat brusle na míru. Jel jsem do Holešovic, kde na to mají stroj, ale málem jsem se jim tam nevešel. Ty brusle na míru si hýčkám, aby mi vydržely celou kariéru.

K hokeji jste přišel až po konci profesionální fotbalové kariéry?
Ne. Dřív byla často tuhá zima, takže už od mládí na vesnici jsme pořád bruslili. Teď je to jiné. Nyní když zamrzne, tak je to za tři dny už pryč. Všechny sporty jsem se naučil jako samouk. I během kariéry jsem ve volných chvílích hokej hrál a po konci s fotbalem jsem se do toho vrhnul.

Nedávno jste se vrátil z Bostonu, kde jste navštívil zápasy NHL. Jaký to byl zážitek?
Jsem fanda Davida Pastrňáka a známe se dobře. V létě když mají volno, tak chodíme hrát společně i turnaje v Říčanech. Měl jsem ještě nesplněný sen, abych viděl Davida v dresu Bostonu. Tak jsme vyrazili s kamarády a viděli tři zápasy, bohužel Bostonu to nyní nejde. Alespoň porazili Floridu, takže měl David dobrou náladu a vzal nás do kabiny, druhý den do tréninkového centra. Postaral se o nás. Navíc jsme stihli ještě zápas NBA. Moje dcera studuje v Montrealu, takže za mnou přiletěla a užili jsme si společně čtyři dny.

Těší vás, když se někdo zmíní, že jste historicky nejlepším fotbalovým střelcem československé a české reprezentace?
Když to někdo připomene, tak to samozřejmě potěší. Zanechal jsem nějakou stopu, vždy jsem fotbal hrál, abych měl úspěch a těšilo mě to. Cestu jsem měl trnitou a jsem rád, že kariéra byla dobrá.

Koukáte nyní na play-off hokejové Tipsport extraligy?
Samozřejmě koukám. Už od dětství jsem fanoušek hokeje a Motoru České Budějovice. Věděl jsem, že ve čtvrtfinále proti Pardubicím budou outsideři, ale čekal jsem, že budou klást větší odpor. Bohužel to nevyšlo. Fandím i Spartě a jsem rád, že konečně sesadili Třinec. Věřím, že titul získají. Sparta má v kádru skvělé individuality, ale hraje skvěle i jako tým. Pražané hrají jeden z nejhezčích hokejů, takže by si to zasloužila. Jinak play-off je vyhrocené, ale stadiony jsou vyprodané, což je super. Fotbal může v tomhle ohledu hokeji závidět.

Ve fotbalové Chance lize vyhraje Slavia?
Ano, o titulu je rozhodnuto. Jsem rád, že bude zajímavý boj o druhé místo, ke Spartě a Plzni se totiž přidal i sympaticky hrající Baník Ostrava.

Je férový systém nadstavby v nejvyšší domácí fotbalové soutěži?
Kluby to asi vnímají jinak. Mně se to líbí. Dřív už by takto bylo rozhodnuto, že je Slavia mistrem. Nadstavbou získává liga nový náboj. Někdy se to může i zvrátit, což se i několikrát stalo. Je to zajímavé.

Ve čtvrtek 27. března otevíráte novou halu na padel na pražském Smíchově. Přibližte to trochu posluchačům..
Padel je nejvíce rostoucí sport ve světě. Jedná se o kombinaci squashe s tenisem. Blíž to má k tenisu, protože se to hraje v aréně, kde se využívají mantinely. Je to chytlavé a v začátcích rozhodně jednodušší na naučení, než tenis.

Otevřeno už máme. Jde o halu s osmi kurty a je to největší centrum v republice. Jsem manažerem toho projektu a lokality, lidé začínají chodit a už se o tomto sportu dozvěděli. Měsíc a půl už fungujeme, ale ve čtvrtek 27. března máme slavností otevíračku. Padel je pro mě droga.

Budoucnost vidíte v manažerské pozici u padelu?
Teď je prioritou padel, abychom to pořádně rozjeli. Investiční skupina má více projektů a chtějí to rozšířit do více měst v republice a otevřít další centra. Komunita kolem toho je čistá, nezkažená. Naplňuje mě to a chci se do toho pořádně ponořit.

Pavel Nečas, rej Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít