Kluci mi už nebudou říkat, že jsem ‚dřevák‘, směje se Lüftner. Svůj životní gól neviděl
Čeští fotbalisté porazili na mistrovství Evropy hráčů do 21 let Itálii 3:1, a stále tak můžou usilovat o postup ze skupiny. Jeden z gólů českého týmu vstřelil obránce Michael Lüftner, který už nebude muset poslouchat, že je dřevák.
„Takhle by to šlo, ale ten zápas byl strašně těžký. Hlavně druhá půlka, když na nás vlítli, tak jsme byli strašně utrápení. Ale výsledek 3:1 s Italy bereme a jsme strašně spokojení," řekl po zápase Michal Lüftner v rozhovoru pro Radiožurnál.
Lvíčata porazila Itálii 3:1, výrazně zvýšila své šance na semifinále
Číst článek
Co bylo herně jinak než v utkání s Německem?
Asi přístup v hlavě. Řekli jsme si, že musíme být agresivnější. S Němci jsme udělali pět faulů za celý zápas, teď jsme do Italů šlapali. Pár faulů nasimulovali, ale to jsou Italové. Ale šlapali jsme po nich, každý dvakrát třikrát kopnul a to patří k tomuhle fotbalu.
Vyšel vám první poločas, ale úvod toho druhého příliš ne. Kde se ve vás vzalo tolik síly, že jste vstřelili další dvě branky?
Před zápasem jsme si říkali, že je to naše poslední šance. Celý život jsme trénovali, abychom byli na takovém turnaji. To, že jsme tady, je zadostiučinění za to, co jsme udělali. Tohle byla šance, jak se dostat do hry o postup. Zvládli jsme to, takže jsme spokojení, ale teď už musíme na Dánsko.
Dodá tříbodový zisk z utkání se silným soupeřem hodně sebevědomí?
Určitě. Máme v týmu hodně „Italů" a ti říkali, že si na nás strašně věřili. Bylo to na hřišti vidět, byli až trošku nemachrovaní, to se jim vymstilo. Když zvládneme Dánsko, mohli bychom postoupit.
Váš gól byl krásný. To jste si tak moc věřil, že jste napřáhl z takové dálky.
Já šel dopředu a najednou se to otevřelo. Nechtěl jsem to zkazit, tak jsem vystřelil. Ale ten gól jsem ještě neviděl, protože jsem vystřelil a spadnul jsem. Najednou slyším, jak všichni řvou a koukají na mě, tak jsem si říkal, že jsem to asi trefil.
Tohle asi bude zatím životní gól. Teď jsem terčem vtípků, protože takové góly stopeři moc nedávají. Ani nevím, z kolika to bylo metrů, takže to asi byla trošku náhoda. Teď se mi kluci posmívají, že už mi nebudou říkat, že jsem dřevo.