Pocházíte z Nitry, tak jaký máte vztah k odchovancům tamního hokeje Žigmundovi Pálffymu nebo Jozefu Stümpelovi?
Jen Stümpel je odchovanec z Nitry, Pálffy odešel ze Skalice do Nitry. Určitě ale oba patří mezi nejlepší slovenské hokejisty. Osobně jsem měl vztah k hokeji jako každý občan Československa. Vždy na mistrovství světa byly velké souboje proti Sovětskému svazu. Šlo u všech o prestiž a po 89 roce ještě zvlášť. Mladého bratra jsem vodil v Nitře na hokej, ale já ho hrál jen na rybníku.

Původně jste přišel do Třineckých železáren jako investor a následně jste se dostal k hokeji. Musel jste se něco přiučit jako funkcionář?
Bylo to něco nového. Pamatuji si na jedno z prvních zasedání Asociace profesionálních klubů (APK), kde jsme přišli s něčím, čím bychom mohli český hokej posunout. Bylo mi řečeno, že jsem mladý a že to někdo dělá třicet let a že nebudu nikoho poučovat. Přiznám se, že se dodnes učíme, jak se to dělá jinde. Hlavním motivem, kterého jsme dokázali, že jsme dokázali hokejový klub udělat ze zájmového spolku na firmu a ta funguje.

Titulová série

Za bezmála třicet let, co fungujete v Třinci, se klub hodně posunul. První výraznější úspěch jste zažili v roce 1998, kdy jste dokráčeli až do finále extraligy?
Už jsme tehdy oslavovali tolik semifinále proti Vítkovicím, že už nebyly síly na finále. Pamatuji si, že jsem byl na obou zápasech ve Vsetíně. Kluci nehráli špatně, ale síly došly. Nevěděl jsem, že se finále hraje jen na tři vítězné zápasy a musel jsem vyrazit na zahraniční služební cestu. Takže třetí zápas už byl poslední. Kdybych to věděl, tak bych na zahraniční cestu nešel. Od té doby se snažím, abych nechyběl na nejdůležitějším zápase sezony. 

Jak si považujete zisku pěti titulů v řadě, což je ohromný počin?
Mnoho věcí je spojeno s tím, že jsme v roce 2014 dokončili novou Werk Arénu. Změnily se podmínky pro hráče, ale i fanoušky. Chodí sem i plno maminek s malými dětmi, což znamená, že nám vyrůstá nová generace příznivců.

Už v roce 2014 se začalo projevovat úsilí z předchozích let a nyní se řadíme mezi nejúspěšnější kluby s počtem titulů, ale i účastech ve vyřazovacích bojích, semifinále atd. Cením si i plno titulů, které Třinec získal v mládežnických kategoriích.

Po zisku tří titulů odešel Václav Varaďa, který byl u tehdejšího budování kádru. Dá se nyní říct něco k jeho odchodu?
Rozešli jsme se v dobrém. Václav si chtěl vyzkoušet něco nového. Je mi líto, že mu nevyšlo další angažmá. Takový je život.

Existuje varianta, že by se někdy mohl Varaďa do Třince vrátit?
Když jsme se rozcházeli, tak jsme si dali ruku na to, že jednoho dne se naše cesty zase střetnou. Nevím, jak to bude ještě se mnou, protože jsem v seniorském věku, ale on je ještě mladý muž. 

Vnímáte, že klub působí v celorepublikovém kontextu sebevědoměji po zisku několika titulů?
Vážím si i sponzorům v našem regionu. Určitě by se nám pracovalo ještě lépe, když bychom fungovali ve velkoměstě, kde bychom byli schopní sehnat více sponzorů. Vážím si všech, kteří přispívají i nám do menšího města. 

Nyní jsme v trochu jiné situaci, kdy nemáme jméno jen díky úspěchům v extralize, ale i díky úspěchům v mládežnických kategoriích. To se projevuje i v počtu mládežníků v reprezentaci. Naši hráči bývají draftovaní do NHL, na což jsem hrdý.

V aktuálním ročníku to s námi nevypadá nejlépe, ale nejlépe to řekl renomovaný trenér pan Sýkora, který se vyjádřil, že po zisku pěti titulů a zkrácené době na regeneraci se to někde musí projevit. Krom pěti titulů tam bylo ještě finále proti Brnu, takže už šestkrát jsme měli kratší čas na regeneraci. To se nyní projevovalo v začátku sezony, kdy nám chyběly síly a navíc i náš ikonický hráč Martin Růžička. Navíc nám po každém titulu zlanařili vždy alespoň jednoho klíčového hráče do zahraničí. Někdy i tři najednou.

Zůstáváte v klidu, i když se momentálně nedaří?
Nemám extrémní důvod panikařit. Vždy jsem razil cestu Alexe Fergusona z Manchesteru United, který byl u týmu dlouhé roky. Teď má Zdeněk Moták důvěru, ale asi byl nějaký důvod, aby u A-týmu rezignoval Marek Malík. V organizaci zůstává a dokázal tu získat titul s dorostem. Snad se z toho teď vymotáme. Hodně nám chyběl Martin Růžička a dlouho se po zranění rozehrával Andrej Nestrašil. V posledních zápasech už hra gradovala a je lepší.

Váš klub je úzce spojený s Třineckými železárnami. Jaká je jejich budoucnost a v souvislosti s tím i s třineckým hokejem?
Třinecké železárny jsou hlavním reklamním partnerem pro hokej. Situace v ocelářství není nejrůžovější a bojujeme s dekarbonizací. I kvůli agresi Ruska na Ukrajině se zvýšily ceny energií, všechny zisky, co jsme měli před dvěma lety, tak dáme za ceny energií. Pokud se ustálí trh s energiemi, tak jsme znovu schopní dosahovat dobrých hospodářských výsledků. Jinak patříme ke špičce v evropském hutnictví. 

David Procházka, rej Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít