Advokátní komora prověřuje exministra Blažka pro podezření z porušení zákona proti praní špinavých peněz
Česká advokátní komora se zabývá možným pochybením bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) v takzvané bitcoinové kauze. Redakci iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí stavovského sdružení. Komora prověřuje, zda Blažek při přijetí daru v hodnotě miliardy korun od odsouzeného drogového dealera porušil zákon proti praní špinavých peněz. Šetření může skončit podáním kárné žaloby na Blažka.
Pavel Blažek se věnuje advokátní praxi téměř třicet let. V průběhu ministerského mandátu ji nevykonával, ze zákona musel advokátní činnost pozastavit. Nic to ovšem neměnilo na tom, že také v úřadu musel respektovat profesní pravidla. A že nad ním i během funkce měla pravomoc Česká advokátní komora.
5:11
Dárce bitcoinů vyšel z vězení bez slova zdůvodnění, žalobce s tím souhlasil. Podmínka stále trvá
Číst článek
Jak nyní iROZHLAS.cz potvrdila mluvčí profesní organizace Iva Chaloupková, tuto pravomoc nyní nad Blažkem uplatňuje. Advokát je podle zákona proti praní špinavých peněz povinný ohlásit podezřelé transakce, o nichž se dozví. U miliardového daru v podobě kryptoměny bitcoin přitom existovalo podezření, že pochází z trestné činnosti.
„Česká advokátní komora obdržela dvě stížnosti, které se týkají jednání JUDr. Pavla Blažka, Ph.D. v souvislosti s tzv. bitcoinovou kauzou. Stížnosti prošetřuje kontrolní rada, která je nezávislým kontrolním orgánem komory. Prošetřování dosud nebylo uzavřeno,“ sdělila redakci mluvčí stavovského spolku.
Ve hře je kárné řízení proti Blažkovi
Zákonné povinnosti advokáta
Advokát je podle zákona o praní špinavých peněz takzvanou povinnou osobou, jestliže jeho služby mají spočívat v jednání za klienta nebo pro něj mimo jiné při:
- inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku anebo jakémkoli jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá
- správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku svého klienta, včetně jednání za klienta nebo pro něj v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu
- obstarávání koupě nebo prodeje nemovité věci nebo obchodního závodu anebo jeho části
Druhý z podnětů přijala komora minulý měsíc, první dorazil už v červnu. Kontrolní rada na jejich základě prověřuje, zda se Blažek při domlouvání daru pro ministerstvo spravedlnosti nezpronevěřil povinnosti advokáta hlásit potenciálně trestné transakce. A jestli je důvod podat na něj kárnou žalobu.
„V případě závěru o důvodnosti stížností a zároveň konstatování, že jde o závažné porušení povinností advokáta, podává předseda kontrolní rady kárnou žalobu, čímž je zahájeno kárné řízení s advokátem,“ upřesnila mluvčí Chaloupková. Podle ní nyní nelze odhadnout, kdy probíhající šetření skončí.
Kárné řízení může pro advokáta skončit napomenutím, pokutou, dočasným zákazem praxe nebo vyškrtnutím ze seznamu advokátů, čímž by dotyčný přišel o živnost úplně. Na druhou stranu se advokát může v kárném řízení očistit. Stejně tak může komora podněty na Blažka vyhodnotit jako nedůvodné, čímž případ skončí.
Profesní a morální hranice
První ze stížností podal spolek European Justice Organization, za nímž stojí aktivista Jan Šinágl, severočeská aktivistka Pavla Vacková a podnikatel v IT technologiích George Quick. Organizace upozorňuje právě na to, že advokát je povinný řídit se stavovskými předpisy i během pozastavené praxe. Tedy i zákonem proti praní špinavých peněz.
„Jako obzvlášť alarmující označuje European Justice Organization skutečnost, že se měl (Blažek) podílet na zprostředkování přijetí daru od Tomáše Jiřikovského – osoby pravomocně odsouzené za závažný zločin. Takové jednání překračuje nejen profesní, ale i morální hranice výkonu advokacie,“ komentovala organizace stížnost.
Stejný spolek upozornil i na možné provinění advokáta Kárima Titze, který zastupoval dárce Jiřikovského a současně s ministerstvem vyjednával předání daru. Advokátní komora prověřuje také tento podnět. „U advokáta Kárima Titze kontrolní rada zahájila kontrolu a tato dosud nebyla ukončena,“ podotkla mluvčí.
Redakce chtěla znát Blažkovo stanovisko k probíhajícímu šetření ze strany komory. Zprávu s dotazem si přečetl, ale neodepsal. Svůj postup nicméně opakovaně hájil. „Žádný zlý úmysl vůbec neexistoval. Ale jedna věc je to, jak se věci dělají a jak vypadají. A já jsem nikdy dost dobře nedbal na to, jak některé věci vypadají,“ řekl několik hodin předtím, než 30. května oznámil demisi.
Policejní stíhání, audit a dohoda
Národní centrála proti organizovanému zločinu mezitím 14. srpna zadržela dárce Jiřikovského v jeho domě v Břeclavi. Obvinila ho ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti, Jiřikovského navíc soud poslal do vazby. Dárce proti ní podal stížnost, ta samotná ale na jeho vazebním stíhání nic nemění.
Dva zločiny praní špinavých peněz, kriminalisté v bitcoinové kauze obvinili dárce Jiřikovského
Číst článek
„Obviněné osobě je kladeno za vinu, že měla zastírat původ těchto bitcoinů z trestné činnosti, konkrétně z nelegálního obchodování na internetu (na tzv. dark netu),“ informovalo dozorové Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Ke stíhaným skutkům mělo dojít roku 2015 a letos. Policie také zajistila bitcoiny v peněžence ministerstva spravedlnosti.
Resort řízený Blažkovou nástupkyní Evou Decroix (ODS, ve sněmovních volbách kandiduje za Spolu) zveřejnil na konci prázdnin hlavní závěry auditu transakce. Podle nich nemělo ministerstvo pod Blažkovým vedením dar přijmout, protože „vědělo o okolnostech, které naznačovaly významné riziko, že tento dar může pocházet z výnosů trestné činnosti“.
Minulý týden ministerstvo uzavřelo dohodu o narovnání se dvěma nejvýraznějšími kupci bitcoinů, které resort po přijetí od Jiřikovského dal do aukce. Část prodaných bitcoinů však ministerstvo kvůli policejnímu prověřování kupcům nevydalo, což jim dohoda z minulého týdne má kompenzovat a současně zabránit žalobám na stát.
