Malý kurz sebeobrany proti fotbalovému šílenství
Všechna média v těchto dnech píší o fotbalovém mistrovství světa. Náš varšavský zpravodaj vám teď ve svém deníku nabízí malý kurz sebeobrany. Evropská média se budou několik týdnů intenzivně zabývat fotbalem. Nic proti této zábavě, ale co budeme dělat my ostatní, kteří nepovažujeme evropskou verzi kopané za vrchol prožitků?
Hlasité reakce mých polských sousedů o patro níž svědčí tom, že Polsko bude určitě několik následujících týdnů fotbalem žít. Dokonce i slušné noviny do svých vydání bezplatně vkládají vlajky propagující mistrovství světa a do posledních podrobností popisují zákulisí života fotbalových hvězd.
Restaurace a bary lákají klienty na velkoplošné obrazovky. K fotbalu se vyjadřují ministři i prezident, zkrátka každý, kdo cítí povinnost cosi veřejnosti sdělit. I kdyby se zopakovala tragédie jako v africkém Dárfúru, v tomto období nemá taková zpráva žádnou šanci mediálně zvítězit.
Netřeba ale nad touto situací bědovat. Čeká nás několik pěkných týdnů, kdy se konečně bez obav, že nám něco uteče, můžeme začíst do knížek, které se nám na stole hromadily celý rok. U mě například poslední novela Vladimíra Vojnoviče. Fotbalové šílenství nabízí i možnost průjezdu přes Prahu nebo Vídeň bez obvyklých dopravních komplikací.
Pár následujících týdnů zkrátka musíme nějak přežít a záleží jen na nás, jakou těmto dnům dáme podobu. Já osobně vypnu telefon a budu se skrývat v kaňonech na pomezí Srbska, Bosny a Černé Hory.
