Začarovaný kruh bolesti se dá přerušit. Pomáhá pojmenovat emoce a hledat radost, radí psycholožka

Bolest není jen fyzický pocit. Ovlivňuje naše myšlení, emoce i chování. Může být krátkodobá a akutní, třeba po úrazu, nebo chronická, kdy člověka provází měsíce i roky. „Rodina a přátelé by měli rozumět tomu, že bolest mění chování člověka. Podpora okolí je proto naprosto klíčová součást léčby,“ upozorňuje pro Český rozhlas Dvojka klinická psycholožka Jaroslava Raudenská z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

bolest, nemoc (ilustrační foto)

V procesu uzdravení je velmi důležitý přístup okolí, říká Raudenská (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay | Licence Pixabay,©

Podle klinické psycholožky Jaroslavy Raudenské se psychologie bolesti zaměřuje na to, jak o bolesti přemýšlíme, co cítíme a jak na ni reagujeme. Nejde jen o tělesný stav, ale i o naše emoce, chování a myšlenky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Psychologie bolesti. Host: klinická psycholožka a psychoterapeutka Jaroslava Raudenská. Moderují Šárka Volemanová a Jiří Holoubek

„Lidé si často myslí, že bolest je jen tělesná záležitost – například bolavá záda. Jenže k bolesti patří také emoce, třeba úzkost nebo smutek. A také myšlenky: jak bolest vysvětlujeme sobě i okolí a zda cítíme podporu od rodiny či zdravotního systému,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Jaroslava Raudenská z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Začarovaný kruh bolesti

Právě propojení fyzické a psychické stránky ale dává pacientovi možnost lépe bolest zvládat. „Proto se snažíme multioborově v rámci center pro léčbu bolesti najít pro pacienta cestu, jak se cítit lépe a žít kvalitnější život.“

V procesu uzdravení je velmi důležitý i přístup okolí. „Rodina a přátelé by měli rozumět tomu, že bolest mění chování člověka. Osoba s chronickou bolestí může trpět depresemi, úzkostmi, může cítit beznaděj, frustraci nebo se může sociálně izolovat. Podpora okolí je proto naprosto klíčová součást léčby.“

Kromě otevřené komunikace s rodinou a zdravotníky pomáhá podle Raudenské hlavně  pojmenování emocí a hledání cest, jak odvrátit pozornost k věcem, které dávají životu smysl. „Pokud se pacient naučí, jak zvládat stres nebo jak pracovat s úzkostí či smutkem a bude se soustředit na aktivity, které mu přinášejí radost, může pocítit výraznou úlevu.“

Jiří Holoubek, Šárka Volemanová, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme