Ladislav Nagy, který hokejově vyrůstal právě v mládežnických týmech Košic, by možná už hokej ani nehrál, kdyby se mistrovství světa nekonalo právě na Slovensku. Rozloučit se doma pro něj byla obrovská motivace a výzva.

„Je krásné končit kariéru před domácím publikem. Pocity jsou nádherné a každý zápas jsem si užil. Chtěli jsme jít dál a nevyšlo nám to, škoda. Můžeme si za to sami,“ říkal po zápase Nagy.

Ve slovech teď už bývalého útočníka se mísily pocity – pozitivní z reakcí diváků a z celé kariéry, negativní z toho, že si Slováci představovali přece jen jiný konec než v základní skupině.

Diváci připravili své hvězdě obrovské ovace, režie promítla na kostku medailonek a u některých fanoušků se objevily i slzy.

„Držel jsem emoce a možná až pak jsem si uvědomil, že je konec. Teď to ještě nechci tolik prožívat, zítra to bude podle mě horší,“ řekl Nagy.

Emoce ještě narostly, když se na ledě objevila Nagyova manželka a děti.

„Krásné, krásné. Děkuju manželce. Kdybych doma neměl takovou pohodu, tak bych poslední tři roky nehrál. Děkuju, že se o mě starala od doby, co jsme spolu. Máme krásné děti a teď jí to budu chtít všechno vrátit,“ naznačil Nagy, kudy se budou ubírat jeho další kroky.

Jestli ho někdy uvidíme u reprezentace nebo na klubové úrovni v jiné než v hráčské roli, jasné není. Zatím prý nebyl čas ani prostor o tom přemýšlet.

Tomáš Lörincz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít