Střelecký ostrov uprostřed Vltavy obsadili Finové
Finové si pronajali restauraci Střelecký ostrov po celou dobu hokejového šampionátu, sledují tam zápasy na velké obrazovce, zvou si tam finské hokejové hvězdy, sportovní komentátory a večer tam vystupují finské kapely. Zkrátka Finové si přinesli kus své země přímo do hlavního města Mistrovství světa. O tom, že je tam pořádný šrumec, není třeba pochybovat a celé to má na svědomí finský sportovní manažer, který vystupuje pod přezdívkou Don Pepé.
Střelecký ostrov se utápí v husté zeleni, ze které svítí modrobílé vlajky. Jsou dobře vidět už od Národního divadla a po cestě přes most Legií přibývají. Cedule z finským nápisem a šipkou ukazuje po schodech dolů.
Poslechněte si reportáž z finského fanouškovského zázemí na pražském Střeleckém ostrově
Z restaurace se ozývá finský rock a u vchodu je dřevěný stánek s hokejovými suvenýry ve finských barvách. Nápis „private“ mluví za vše. Fanoušek zaplatí vstupné a obdrží náramek s nápisem Sisu-klubi.
Klub Sisu založil vlasatý prošedivělý padesátník Don Pepé. „Za pronájem jsme nezaplatili ani euro, zase ale nemáme nic z toho, co se tu vypije a sní. To patří restauraci. Máme nějaké sponzory, ale hlavně fanoušci platí vstupné. 50 eur předem na celý šampionát, nebo 20 eur na den. K tomu tady prodáváme merch. Z toho žijeme,“ vysvětluje energický chlapík, který otevřel podobný podnik během letošního šampionátu i v estonském Tallinu a dohromady pro něj pracuje 32 lidí.
„Třeba restaurační menu a nápojový lístek tu máme ve finštině, protože každý nemluví anglicky. Prostě to fanouškům zjednodušujeme.“
Vstupenku do klubu si koupil i šedesátník Anti Tuhkanen z města Oulu. Dozvěděl se o tom od kamaráda, a protože je skalní hokejový fanda, neváhal.
‚Maminy nejdou, jen děti a tatínkové.‘ Rodinný výlet na hokej vyjde i na deset tisíc korun, nikdo nelituje
Číst článek
„Je to skvělý nápad, a je tu spousta zábavy. Samozřejmě, že chodíme po Praze, protože je to úžasné město, ale tahle restaurace je dokonalá. Popíjíme pivo a sledujeme, jak lodě brázdí jezero.“ Anti se zamyslí a bujaře se rozesměje. „Tedy vlastně řeku, to víš, to se plete snadno, u nás máme jen samá jezera.“
Zatímco Anti popíjí s kamarády dobře vychlazenou dvanáctku za poloviční cenu než doma, na terase si to rozdávají čtyři Finové ve stolním hokeji. Jeden z nich brumlá melodii, která se ozývá na stadionu, ostatní vykřikují a vášnivě do toho buší. Hraje Finsko proti Švédsku, typické severské derby, které by si Finové možná přáli jako finále.
Od baru je pozoruje Jaroslav, který má na starost dnešní směnu. „Fandí, pijí a jdou do toho na plno, končí obvykle kolem třetí ráno. Ale jsou úplně v pohodě, žádné problémy tu nemáme. Přijďte večer. Až to tu rozjedou,“ usmívá se vesele vrchní, který na Finech rozhodně neprodělá.
Počátky v Ostravě
Sportovní nadšenec a zkušený manažer Don Pepé začal s tímto druhem byznysu, kterému říká klubová zábava, poprvé před devíti lety na šampionátu v Ostravě.
„Tenkrát jsme udělali klub jenom v Ostravě, nechtěl jsem otevřít Sisu v Praze a riskovat, že Finsko nepostoupí, to bychom prodělali kalhoty“, vysvětluje logickou strategii a je nadmíru spokojený, že tentokrát hraje finský nároďák v Praze.
„Před šesti lety na šampionátu na Slovensku jsme taky otevřeli Sisu jenom na dva týdny v základní skupině v Košicích a prodali jsme osmnáct tisíc vstupenek,“ vypráví nadšeně Don Pepé a vrací se k počítači, aby vyřídil potřebnou agendu a zjistil, jestli už jsou na cestě z letiště další fanoušci.
Finští fanoušci podle Pepého obvykle nepřijíždějí na celý šampionát, většinou jenom na základní skupinu nebo naopak na vyřazovací část. „Je to drahé, jenom letenka stojí kolem sedmi, osmi set eur.“ Podle mluvčí letiště Václava Havla Kláry Divíškové zatím přistálo z Finska sedm charterových letadel. Na hokejový šampionát do Prahy přijelo a přiletělo zhruba tři až pět tisíc finských fanoušků.