První utkání jsme nezvládli nejen na hřišti, ale také v zákulisí. Už dávno neplatí, že o výsledku se rozhoduje jen na hřišti a to se projevilo i v sobotu v Bruselu. Stojím si za svým a znovu opakuji: rozhodčí Meier ze Švýcarska vyloučil Tomáše Řepku neoprávněně. Nezastávám se Řepky, neměl se po Goorovi ohánět loktem, ale to je jiná věc. Do rámce zápasu, jak ho švýcarský sudí řídil, ale jeho vyloučení nepatří. Meier totiž měl vylučovat daleko dřív na domácí straně za daleko jasnější prohřešek - když obránce Van Meir šlápl v přerušené hře ležícímu Barošovi úmyslně na záda, neukázal mu ani žlutou. Nezajímá mě přitom, jestli rozhodčí situaci dobře viděl anebo zda mu měl signalizovat asistent na čáře - to je jeho problém. V každém případě byl Řepkův loket na Goora daleko menším proviněním než Van Meierovo šlápnutí na Baroše. A další věc? Proč nesáhl sudí Meier pro červenou ve druhé půli, kdy útočník Sonk úmyslně prošlápl brankáře Srníčka v momentě, kdy náš gólman už měl jasně míč v rukou? Asi proto, že nechtěl. Stejně jako nechtěl vidět sporné Verhayenovo hraní rukou při jediném gólu zápasu, stejně, jako proti Česku otočil několik dalších důležitých standardních situací. Bohužel, stejně to nechce vidět také řada odborníků i fanoušků u nás, kterým se ke kritice prohra národního týmu hodí. To je smutné, ale vedení fotbalu si za to může samo. Dostatečně situaci neošetřilo. Troufám si totiž tvrdit, že za Chvalovského éry by se nám tohle v Bruselu nestalo. Belgie totiž ve fotbalové Evropě neznamená to, co Nizozemsko.

Miroslav Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít