V grónském rybářském přístavu kotví impozantně působící hlídková loď. Dánské námořnictvo o ni loni vyzradilo nepříjemné tajemství – kanon ráže 76 milimetrů na své přídi vozila převážně na okrasu. Dělo totiž asi dekádu nemělo funkční zaměřovací systém, střílet tedy sice mohlo, ale stěží by něco trefilo.

Ani stav zbylých šesti lodí, které mají garantovat bezpečnost největšího ostrova na světě, není pro naplnění jejich role adekvátní. Čtyři z nich slouží přes tři dekády, často se porouchávají a jsou drahé na údržbu.

Aby Dánové ušetřili, vymontovali ze svých lodí sonary, zbraně nebo různé senzory. Bývalí námořní velitelé podle deníku The Wall Street Journal pochybují, jestli jejich plavidla vůbec splňují definici NATO pro válečnou loď.

Úpadek stavu arktické flotily je spjat s koncem studené války, po němž začala sloužit k převážně mírovým účelům. „Je nastavena především na mořský výzkum, záchranné akce a zásobování odlehlých grónských komunit zdravotními potřebami. Ne na mocenské boje,“ vysvětluje Henrik Ryberg, bývalý šéf dánského námořnictva.

„Když si Dány – jak sami sebe hodnotí – poslechnete, tak mluví o tom, že do Grónska neinvestovali dost a musí toho dělat víc,“ doplňuje Philip Breedlove, bývalý nejvyšší spojenecký velitel NATO.

Kodaň nyní vnímá obnovený tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který řekl, že Grónsko chce kvůli jeho strategickému umístění mít pod svou kontrolou. Pro Spojené státy je důležité mimo jiné při detekci možného jaderného útoku ze strany Ruska nebo v oblasti ponorkové války.

V pondělí oznámilo dánské ministerstvo obrany plán na vylepšení obranyschopnosti země v oblasti Arktidy. Většina z 1,9 miliardy dolarů (téměř 46 miliard korun) poslouží k nahrazení čtveřice dosluhujících fregat za tři novější lodě. Mimo to resort slíbil i dva drony, více vojáků na psích spřeženích a rozšíření jednoho z civilních letišť tak, aby tam mohly přistávat stíhačky F-35.

Trumpovy výroky vzbudily vlnu odporu u dánských politiků i široké veřejnosti. Nový průzkum agentury YouGov, o kterém informuje The Guardian, zjistil, že 46 procent tamních občanů považuje Spojené státy za „velmi velkou“ nebo „vcelku velkou“ hrozbu pro svou bezpečnost.

Agentura YouGov pracuje s odpověďmi více než tisícovky lidí, které vyzpovídala mezi 15. a 22. lednem. Větší strach než z Ameriky mají respondenti pouze z Ruska, jako hrozbu ho vidí 86 procent populace. Těsně za USA se pak drží Severní Korea a Írán.

Téměř 80 procent dotázaných osobně nesouhlasí s prodejem ostrova Washingtonu, ale 72 procent také věří, že konečné slovo v rozhodování patří samotnému Grónsku. Podle průzkumu agentury Verian pro noviny Berlingske, který se dotazoval pouze mezi Gróňany, se chce k USA připojit pouze šest procent populace, proti je 85 procent.

dci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít