Paříž prý kvůli olympiádě odváží z centra migranty a bezdomovce. ‚Je to dobrovolné,‘ brání se úřady
Oči celého světa se upínají na Paříž, kde v pátek začaly 33. letní olympijské hry. 70 francouzských asociací sdružující se v kolektivu s názvem „Rub Medaile“ upozorňuje na to, že Paříž kvůli olympiádě z centra města odvezla migranty a bezdomovce, kteří v těchto částech města žili v improvizovaných stanových táborech. Úřady to odmítají a tvrdí, že těmto lidem pomáhají a policejní akce s olympiádou nesouvisí.
„Jsme u pařížského kanálu Saint-Martin. Všude kolem nás jsou stany, ve kterých žijí hlavně migranti a žadatelé o azyl. Před hodinou se kolem nich shromáždily jednotky zásahové policie. Nikdo je předem nevaroval,“ říká koordinátor neziskové organizace pracující s migranty Lékaři světa Paul Alauzy.
Olympijské hry v Paříži zakončil ceremoniál i s Tomem Cruisem, štafetu převzalo Los Angeles
Číst článek
Pařížský kanál Saint-Martin je oblíbeným a turisticky navštěvovaným místem. Podle Paula není náhoda, že Paříž zrovna z tohoto místa odváží migranty, bezdomovce a další sociálně slabší skupiny obyvatel, kteří by prý mohli očernit obraz francouzského hlavního města.
„Během olympijských her tu budou natáčet televizní štáby z celého světa. Cílem je vytvořit kulisy jako na pohlednici, kterou Paříž hodlá rozeslat do celého světa. My chceme, aby úřady těmto lidem skutečně pomohly,“ žádá Alauzy.
Podle organizace Lékaři světa stát zrušil stanové tábory a ležení například podél řeky Seiny, kde se konal zahajovací ceremoniál olympijských her, stejně tak jako v místech, kudy putovala olympijská pochodeň nebo poblíž olympijských sportovišť a olympijské vesnice.
Migranty, žadatele o azyl či bezdomovce pak autobusy převezly do středisek ve městech jako Rouen, Besançon nebo Orléans. Autobusy od pařížského kanálu Saint-Martin ale jely ještě dál – až na jih Francie do přístavního města Marseille.
„Ve Francii jsem skoro dva roky. Přijel jsem sám. Manželka zůstala v Afghánistánu. Nejdřív se tady chci zabydlet a pak bych ji sem rád přivedl,“ říká jeden z migrantů Sefi. V Paříži už si stihl vyřídit zdravotní pojištění nebo dokument k zaměstnání. Ve francouzském hlavním městě má ale domluvené další schůzky a do Marseille tak odjet nemůže.
„Marseille není špatné místo. Může to tam být fajn. Díval jsem se na internetu. Teď už mám ale v Paříži sjednané schůzky, jazykové kurzy, zaměstnání a můžu se v životě posunout. Kdybych musel odjet, tak zase všechno tohle ztratím,“ popisuje Sefi.
Úřady trvají na dobrovolnosti
Stát a Paříž tvrdí, že lidi z centra metropole a z dalších míst neodváží násilím.
„Všechno je dobrovolné. Nikoho nenutíme, aby nasednul do autobusu. Některé jsou ze tří čtvrtin plné, jiné jsou zase poloprázdné. Na tom je vidět, že je všechno dobrovolné,“ popsal Českému rozhlasu šéf tiskového odboru na pařížském předměstí Charles Xardel.
Česká olympijská kolekce sklízí uznání z celého světa. ‚Jsou to neuvěřitelné emoce,‘ říká návrhář Černý
Číst článek
„Tyto operace nejsou nic nového. Odehrávaly se bez ohledu na olympijské hry. Například v roce 2019 jsme rušili velký tábor v Bercy, kde žilo 1600 lidí. Je nepřípustné, aby v Paříži existovaly takovéto slumy, kde lidé žijí v hrozných podmínkách,“ dodává Xardel.
Neziskové organizace jsou ale přesvědčené, že podobné přesuny lidí se odehrávají právě kvůli olympijským hrám. Upozorňují například na to, že střediska v regionech vznikla v době, kde se Paříž stala hostitelským městem olympiády. Navíc se podle asociací výrazně zvýšil počet odvezených lidí. Podobné operace ale podle nich organizovala i předchozí města, která hostila olympijské hry.
„Když se podíváte do historie olympijských her, tak zjistíte, že třeba Brazílie nebo Japonsko taky kvůli olympiádám přesunuly tisícovky lidí. Jsou to stále ty stejně sociálně slabé skupiny obyvatel, které na olympiádě nechceme vidět,“ uzavírá Guillemette Soucachetová z neziskové organizace Lékaři světa.
