„Když se tam chci dostat a jinak to nejde, tak zaplatím,“ řekla Radiožurnálu Nash. Poté sedla na kolo a jakoby nic závod před druhou Pavlou Havlíkovou vyhrála. Trať přitom vůbec neznala.

„Přijela jsem na poslední chvíli, takže jsem jí neznala ani v momentě, kdy jsem startovala. Naštěstí v průběhu jsem jí pochopila, je pěkná,“ uvedla cyklistka, která v pondělí oslaví dvaačtyřicáté narozeniny.

Při závodě jí pomohla i společná jízda právě s Havlíkovou: „Pavla jela skvělý závod. Měla to tu najeté, takže bylo fajn, že jsme jeli chvilku dohromady. Naštěstí byl v lese delší kopec, ve kterém jsem nakonec ujela.“

V cíli pak Nash dostala jako omluvu za komplikace od pořadatelů šálu místního fotbalového oddílu. „Teď už mi není zima,“ brala celou událost s humorem. Užít si mohla i vítězné ovace, které si však nezasloužila jen za prvenství v Jabkenicích, ale také za úspěšný vstup do sezony a aktuálně vedoucí pozici ve Světovém poháru.

„Dostat se do této pozice je samozřejmě sen každého závodníka, protože Světový pohár je na rozdíl od mistrovství světa dlouhodobější, vytrvalostní záležitost. Člověk tak musí jezdit dobře po celou sezonu,“ zhodnotila Nash.

Dres první ženy průběžného pořadí má ovšem jednu vadu na kráse, týká se barvy: „Mohl by být jiný. Je to bílá kombinéza, která se do terénu moc nehodí. Alespoň lidé vidí, kde jsem a jak se mi daří.“

A česká reprezentantka cítí, proč se jí v letošním roce tolik daří. „Od března do srpna jsem závodila na horských kolech. Díky tomu jsem měla super fazónu do začátku Světového poháru, a když se to tak dobře povedlo, pojedu dál.“

„Nejdůležitější ale je, že mě cyklistika stále baví. Jak jako práce, tak jako moje zábava a životní styl, který jsem si vybrala,“ prozradila recept na sportovní dlouhověkost rodačka z Prachatic.

Pavel Petr, wei Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít