„To víš, že to na mě trošičku dolehlo, ale snažím se na ty závody tolik nemyslet. Samozřejmě po večerech a v noci tam ty myšlenky občas ujedou a nespím tak dobře, ale musíme to zvládnout,“ říká pro Radiožurnál odhodlaně Krpálek.

Největší obavy před startem má z toho, jak se dokáže prát po jedenáctiměsíční pauze od posledního zápasu. Naopak sílu mu dodává vědomí, že na tréninku se cítil v posledních dnech ve formě, jak po silové, tak po technické stránce. A energií ho nabíjí domácí prostředí, přesto, že na tribunách nebudou diváci

„Když jdete na kontrolu kimon, procházíte kontrolami, potkáváte Čechy, kteří vám popřejí hodně štěstí... to je rozhodně příjemné. Když jsem se online díval na kluky, jak se prali, tak tam byla pauza, kdy uklízeli žíněnku a dezinfikovali celé prostředí. Tam jsem viděl všechny, se kterými trénuji, tak jsem se tomu smál, to bylo hezký. Když už nemůžou být diváci v hledišti a nemůžou nás hnát, tak aspoň ten organizační tým, který tam je,“ těší Krpálka.

Většina z mužů a žen, kteří se starají v hale o organizaci šampionátu, jsou aktivní judisti a na české reprezentanty se chodí do hlediště dívat a fandí. Možná právě jejich hlasivky pomohou Krpálkovi k vysněné medaili.

Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít