Olympijský vítěz oprášil staré řemeslo. ‚Jsem vyučený truhlář,‘ prozradil Krpálek a pustil se do díla
Olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek si na nečinnost v době pandemie koronaviru nestěžuje. Když nemůže jezdit po závodech a soustředěních, vylepšuje zahradu u rodinného domu. Teď se pustil do stavby zahradního přístřešku.
Bořek stavitel. I tak by se mohl jmenovat v době nouzového stavu olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek. Nucené volno, zapříčiněné pandemií koronaviru využívá ke stavebním pracím na zahradě. Radioužurnálu popsal, do jakého projektu se na zahradě pustil.
Poslechnětě si, jak si judista Lukáš Krpálek poradil s výstavbou zahradního přístřešku
„Ještě na to budu dávat palubky a latě, pak tašky a ta konstrukce je víceméně hotová. Teď už stačí jen dodělat střechu a je to kompletní,“ popisuje stav stavby Lukáš Krpálek.
Zahradní domeček, ve kterém bude velká rodinná houpačka, si celý ze dřeva postavil sám. A nikoho nepotřeboval ani na to, aby mu vysvětlil, co a jak se má dělat
„Já jsem vyučený truhlář, takže jsem si vším prošel. Hoblík, brusky a pily, to znám výborně. Musel jsem oprášit staré řemeslo a vrhnout se na to.“
Vysvětluje Lukáš Krpálek. Ono ale od vyučení už přeci jen uběhl nějaký čas a tak musel při práci občas hodně lovit v paměti, jak se co správně dělá.
„Dělali jsme dlaby a to je asi po deseti letech, co jsem to neměl v ruce. Matně jsem vzpomínal, co a jak dělat. Ale pak jsem vzal kladívko a už jsem jel.“
Zkušenosti z mládí
Lukáš Krpálek těží i z toho, že jako teenager jezdil na chatu a tam každé léto chodil na brigády pomáhat na stavby. Nemá tak problém ani se zabetonováním základů, nebo pokrytím malé rovné střechy. Občas ale potřebuje s něčím pomoc a to pak zapojí celou rodinu.
„Občas mi pomůže brácha nebo zavolám Evičku (manželka) a nebo Tonda (syn), ale s ním je to trochu náročnější. On všude rozhazuje písek, takže je to v trávě. Důležité je, že je legrace.“ usmívá se nad pracovním nasazením čtyřletého syna Toníka Lukáš Krpálek.
