Satoranský: Jsem pyšný na to, co jsme předvedli. Tenhle turnaj si budeme pamatovat do konce života
Čeští basketbalisté mají za sebou povedené mistrovství světa. Šestým místem v Číně vyrovnali nejlepší výsledek bývalé československé reprezentace. Národní tým mohl ještě vylepšit tohle umístění, na závěr ale prohrál s favorizovaným Srbskem 81:90. Lídr týmu Tomáš Satoranský v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že je pyšný na to, co předvedli, ale zároveň je unavený jako pes.
Dlouho jste drželi poměrně hodně nadějný výsledek, ale ve třetí čtvrtině už vám asi došly síly. Je to tak?
Jednak síly, jednak jsme nehráli úplně dobře proti jejich obraně na pick and rollu a myslím si, že už nám odešly nohy při střelách, které jsme měli dobré. A samozřejmě Bogdanović měl neuvěřitelný zápas jako celý turnaj. Když se to lámalo, tak dal důležité střely, stejně jako Jović ve třetí čtvrtině. Tam odskočili a už jsme neměli síly se vrátit.
Poslechněte si rozhovor Jakuba Kanty s lídrem českého basketbalového týmu Tomášem Satoranským po zápase o páté místo se Srbskem
I tak je z toho ale vyrovnaný nejlepší československý výsledek v historii šampionátu. Tohle kdyby vám někdo před turnajem řekl, věřil byste mu?
To je samozřejmé, že nevěřil. To si samo odpovídá. Myslím, že můžeme být pyšní na to, co jsme tady předvedli, a samozřejmě nikdo se nechce loučit prohrou, měli jsme o co hrát. Ale hráli jsme proti jednomu z nejlepších týmů na turnaji a myslím, že jsme ukázali, proč jsme se sem dostali. Hlavně v prvním poločase.
Basketbalisté skončili na mistrovství světa šestí, v posledním zápase nestačili na Srbsko
Číst článek
Teď máte před sebou ještě další cíle. Bude to olympijská kvalifikace. Tenhle tým ukázal, že v něm je síla a může být ještě lepší.
Samozřejmě. Chyběl nám tady ještě Honza Veselý, což je určitě pro naši hru další faktor, který můžeme využít - mnohem víc atletičtější, mnohem víc sil, větší rotace. Určitě další úkol pro nás bude olympijská kvalifikace. Myslím si, že po tomhle turnaji budeme mít ještě větší sebevědomí a můžeme věřit v to, že se na olympiádu dostaneme.
Co se vám teď honí hlavou? Jaké jsou to pocity?
Říkám to vždycky novinářům. Je strašně těžké to hodnotit hned takhle deset minut po konci utkání, po konci turnaje. Ale jsem pyšný na to, co jsme tady předvedli, zároveň jsem unavený jako pes a těším se, až uvidím rodinu. Ale myslím si, že tenhle turnaj si budeme pamatovat do konce života a budeme vzpomínat rádi na Čínu.
Oslavu si to ale jistě zaslouží, ne?
Samozřejmě. Slavili jsme vždycky, když se něco podařilo, co jsme nečekali, jako postup ze skupiny, postup do čtvrtfinále. Ale myslím, že bychom to měli oslavit se všemi fanoušky a doufám, že se to tak stane.
