Řidič autobusu olympijským vítězem, boxer Němeček nikdy neprohrál KO
Kvůli jeho nasazení a tréninkovému tempu se mu přezdívalo boxerský Emil Zátopek. Se slavným českým běžcem ale boxera Bohumila Němečka, který by se dnes dožil osmdesáti let, spojoval i triumf na olympijských hrách.
„Němeček byl boxerská veličina, jeden z nejlepších československých boxerů, mistr Evropy i olympijský vítěz,“ vzpomínal pro Radiožurnál v roce 2010 na Bohumila Němečka jeho někdejší svěřenec a současný prezident České boxerské asociace Svatopluk Žáček.
Špičkoví boxeři v Praze. Rumun Nistor knockoutoval i hvězdného Joshuu, přesto není profesionál
Číst článek
Na olympijské hry v roce 1960 odjížděl Bohumil Němeček ve 22 letech jako nezkušený a neznámý boxer. V lehké welterové váze do 63,5 kg ale vybodoval všech pět soupeřů a domů se vrátil se zlatou medailí jako třetí československý boxer v historii po Júliu Tormovi a Jánu Zacharovi.
„Bohouš měl ohromnou vůli. Mluvilo se o tom, že to byl talent, ale zas takový talent nebyl. Všechno měl vymakané a vydřené,“ vysvětlil Svatopluk Žáček.
Němeček byl opravdu obrovský dříč a ještě ve čtyřiceti letech s ním o generaci mladší boxeři nedokázali udržet tréninkové tempo. Snad až na jednoho - dlouholetého tréninkového parťáka Josefa Němce. „Fyzička byla, protože jsme s Bohoušem Němečků makali jako blbci. Denně jsme naběhali dvacet kiláků. Před tréninkem i po tréninku se běhalo."
Boxerský Emil Zátopek
Právě Josef Němec na úspěšné olympiádě v Římě, kde Bohumil Němeček získal v lehké váze zlato, vybojoval v těžké váze bronz. „S Bohoušem jsme byli v sedmém nebi a plácli jsme si, že příště jedeme na další. Ale muselo se makat, protože těžké váhy už po nás šly, chtěly nás vyprášit,“ popisuje Němec rivalitu mezi boxery.
A přestože oba boxeři makali, na další olympiádě v Tokiu 1964 vypadl Bohumil Němeček ve druhém kole a Josef Němec už v tom prvním. Bohumil Němeček se tak radoval opět až v Římě, kde se v roce 1967 stal mistrem Evropy.
Během celé kariéry vybojoval podle statistiků přesně 777 zápasů a nikdy neprohrál na k. o. „Bohouš byl technický boxer, který uměl pracovat na nohách. Zas tolik těžkých úderů nechytal, uhlídal si to,“ vysvětluje Svatopluk Žáček.
Bohumil Němeček, kterému se přezdívalo „boxerský Emil Zátopek,“ byl proslulý svou tvrdostí, zarputilostí i odolností. Jedno zápěstí si zlomil osmnáctkrát, druhé třicetkrát a na hrách v Římě například bojoval i se zlomeným palcem.
Když ukončil aktivní sportovní dráhu, stal se trenérem v Ústí nad Labem v tamní Rudé hvězdě, kterou dovedl ke 14 titulům československého mistra. Pracoval jako řidič, po roce 1989 si otevřel hospodu U Zlaté medaile.
„Bohouš byl kontroverzní člověk, to výjimeční lidé bývají. Byla s ním i ohromná sranda, dovedl bavit společnost a historky o něm kolují mezi námi boxery i jeho kamarády. A že jich měl v Ústí hodně. Skoro by se z toho dala udělat knížka,“ říká Svatopluk Žáček. Knížka už ale vyjít nestihla. Po dlouhé a těžké nemoci zemřel Bohumil Němeček 3. května 2010.
