Pořád je to lepší, než kdyby někdo podváděl, hodnotí nejlepší český šachista bezpečnostní rámy
Na letištích samozřejmost, ale na šachových turnajích novinka. Bezpečnostní rámy mají pomoci odhalit elektronická zařízení, kterými by si mohli šachisté během partií pomáhat. Rámy poprvé využívají i na právě probíhajícím Pražském mezinárodním šachovém festivalu. Jde o reakci na loňskou kauzu, kdy velmistra Igorse Rausise přistihli na turnaji ve Štrasburku, jak si na záchodě na mobilu analyzuje svoji šachovou partii.
Také šachy bojují s dopingem. Ne snad že by hráčům hledali v moči třeba erytropoetin, jde o snahu vymýtit tzv. elektronický doping, tedy podvádění za pomoci mobilních telefonů. Organizátorům nejkvalitněji obsazeného českého šachového festivalu tak musí pomoci technika.
Poslechněte si, jak reagují šachisté i fanoušci na bezpečnostní rámy na turnaji
Kontrolou neprochází jen sami šachisti, kteří nesmí mít preventivně ani hodinky, ale úplně všichni, kdo míří do hracího sálu, až na pořadatele.
„Myslím, že to dává smysl. Přijde mi to možná trochu přehnané, ale chápu to,“ řekl Radiožurnálu jeden z fanoušků logického sportu.
„Je to potřeba proto, abychom udrželi čistotu šachu a nebyli jsme spojováni s tím, že je to hra, kde se podvádí. Jakmile slabší hráč porazí silnějšího, tak už část lidí přemýšlí, že je to podezřelé. Chceme vytvořit atmosféru ve které mají hráči pocit, že jsou v bezpečí, že se tam podvádět nedá a že jediné, co soupeř má, je jeho mysl,“ říká předsedkyně komise rozhodčích šachového svazu Jiřina Prokopová.
Komplic se drbal za uchem
A proto rozhodčí s detektory kovu prochází i záchody nebo prostory pro kuřáky, namátkou kontrolují šachisty i po skončení jejich partie, sledují je při hře, jestli se nechovají podezřele, a pozor si dávají i na diváky v hledišti, protože mezi nimi může sedět komplic šachisty-podvodníka. Zkušenost s tím má rozhodčí Petr Buchníček.
Konec šachového velmistra. Igor Rausis uzavřel kariéru jedním tahem na toaletě. Proč podváděl?
Číst článek
„Byl tam jen jako divák, podíval se na partii a pak odbíhal, tam si vytáhl mobil, zkontroloval s počítačem, pak se vrátil a hráči signalizoval, jak má postupovat. Posunky - chytil se třeba za loket nebo podrbal za uchem. Ten hráč pak místo toho, aby táhl, tak se rozhlížel, kde má komplice a co mu ukáže. Sledovali jsme je a posléze usvědčili.“
Ale to kolikrát vůbec není jednoduché a nejen v těchhle případech, ale i když rozhodčí objeví nějaké elektronické zařízení, které by mohlo napomáhat šachovému podvodu.
Problém s důkazy
„Čas od času se nějaké zařízení najde a i ve chvíli, kdy k tomu dojde, tak je těžké tomu hráči dokázat, že mu patří. Zároveň musíme mít na paměti, že je to něčí majetek a není možné se do toho nabourat. Musíme respektovat zákony.“
Upozorňuje šéfka českých šachových sudích Jiřina Prokopová. A co na to říkají sami hráči, třeba nejlepší Čech David Navara?
„Já myslím, že na špičkových soutěžích to bude nutnost. Je to podobné jako na letišti, protože to je sice nepříjemné, ale pořád lepší, než kdyby tam někdo vešel s bombou. Podobné je to tady, že je to nepříjemné, ale pořád lepší, než kdyby někdo chtěl podvádět.“
Mimochodem i u Davida Navary bezpečnostní rámy nebo detektory pravidelně hlásí, že chce pronést něco kovového, ale je to jen alobal, ve kterém má zabalený svůj oblíbený povolený doping - čokoládu.