Sportovní žurnalistika je území mužů. Ale jsem vlna, která tu skálu podrývá, říká novinářka Vymětalíková
Sportovní novinářka a komentátorka Darina Vymětalíková se žurnalistice věnuje už 24 let. To, aby žena mohla komentovat hokej nebo fotbal, trvalo dlouho. „Bylo důležité, že to probíhalo postupně. O Česku se říká, že je to trochu Hobitín, a to v dobrém i špatném. Některé věci se tady přijímají pomaleji. Horší ale je, že prosadit dobrou věc trvá hodně dlouho,“ říká novinářka České televize.
„Vlastně jsem strašně vděčná, že jsem měla čas. A když jsem dostala prostor, všichni říkali, že je super, že jsem neměla před kamerou trému. Na to jsem odpovídala, že když už jsem v televizi devět let – na první mistrovství světa v hokeji jsem se dostala po čtrnácti letech a po nesmírně obrovském počtu jiných hokejových zápasů –, tak z čeho bych tu trému měla mít? To by se, s prominutím, naučil i šimpanz,“ vysvětluje Vymětalíková.
Dostala tak čas na to, aby sportovní žurnalistiku poznala, a to včetně samotných hráčů, dnes už zná křestním jménem všechny z televizního štábu i lidi, kteří pomáhají v zázemí samotným sportovcům.
„Je to podobně, jako když je například reportér útočník týmu o 40 lidech. Znáte je a přistupujete k tomu tak, že by to bez nich nešlo - a bez nich bych tu práci opravdu dělat nemohla,“ popisuje Vymětalíková.
Sausage party
Vztah sportovního publika i samotných sportovců k ženám pracujícím ve sportu se podle Vymětalíkové mění stále k lepšímu.
„Stále je to tedy tzv. sausage party, jak říkají feministky. Pořád je to výsostné území mužů, ale když znáte manuál a zázemí, můžete to pomalu nahlodávat a ten vztah se mění. Taky o sobě říkám, že jsem jako vlna a podrývám skálu,“ myslí si Vymětalíková.
„To znamená, že když tu skálu jednou ometu, nestane se nic, ale když to udělám tisíckrát, tak třeba spadne. Musím na to jít pomalu, muže nevyplašit a uvědomit si, že jsem vlastně hostem v jejich prostředí. A snažím se, abych byla host milý a vítaný. Určitě ne tak, abych někam vtrhla a vysvětlovala, že dělají všechno špatně, nebo že je v tom oboru málo žen,“ vysvětluje svůj postoj sportovní novinářka.
Když se rozhodovala, který obor si vybere, chtěla dělat novinařinu tzv. velké politiky. „Teď jsem ale moc ráda, že dělám, jak říkají Američané, v oddělení hraček žurnalistiky,“ dodává Vymětalíková.
Jak odpovídá na kritiku na sociálních sítích? Co je na moderování hokeje nejtěžší? A jaký je rozdíl v komentování ženského a mužského hokeje? Zbytek rozhovoru Markéty Vozkové se sportovní novinářkou Darinou Vymětalíkovou poslouchejte v audiu na začátku článku.
