‚Číňanka s evropskou mentalitou‘ se v 59 letech stále drží mezi elitou stolního tenisu, zářila i v Olomouci
Jak sama říká, stolní tenis není jenom o fyzické stránce, ale hlavně o psychice a taktice. I proto Ni Xia Lian z Lucemburska v 59 letech stále soupeří s absolutní špičkou. Na turnaji mezinárodního okruhu WTT v Olomouci se probojovala mezi nejlepší čtyři. „Chci lidem ukázat, že sport je nádherný. Netuším, kdy odehraju poslední zápas,“ říká 37. hráčka světa v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jen co v pátečním programu na turnaji v Olomouci porazila Wu Yanchen z Číny, musela do deseti minut nastoupit ještě do čtyřhry po boku parťačky Sarah De Nutteové. A večer čekalo Ni Xia Lian ještě osmifinále dvouhry. Všechno ve svých 59 letech zvládla. Nakonec došla až do semifinále singlu i deblu.
„Věk je někdy nevýhoda, ale prostě to tak je. Věk změnit nemůžu,“ směje se Ni Xia Lian. Jak je možné, že poráží i o čtyři dekády mladší hráčky?
„Není to jen o fyzické stránce. Potřebujete všechno. Mentalitu, psychiku, taktiku,“ vysvětluje. Za stolem se zdaleka nepohybuje tak rychle jako ostatní, nedává úderům velkou razanci.
Místo toho ale precizně umisťuje míčky, soupeřky honí z jedné strany na druhou a i díky netradičním potahům na pálce rozdává obtížně čitelné rotace.
A proto trojnásobná mistryně Evropy přidává medaile navzdory vysokému věku. I když s pomocí o třicet let mladší partnerky De Nutteové. Na loňském mistrovství světa v Hustonu získaly v deblu bronz a stejně dopadly na letošním mistrovství Evropy v Mnichově.
„Máme mezi sebou skvělou chemii, hezky se doplňujeme a hlavně si to užíváme,“ prozrazuje tajemství úspěchu Ni Xia Lian. A jak už její jméno napovídá, nepochází z Lucemburska, ale z Číny.
„Jsem velmi unikátní. Učila jsem se hrát v Šanghaji, ale v Lucembursku už žiju přes 30 let. Mám štěstí, beru si to nejlepší z obou stran. Jsem původem Číňanka, ale s evropskou mentalitou,“ popisuje.
Triumf v Bundeslize stolního tenisu? ‚Jako vyhrát fotbalovou Premier League,‘ říká finalista Polanský
Číst článek
Díky Lucembursku
V dresech hegemona stolního tenisu, Číny, si z tokijského mistrovství světa v roce 1983 odvezla zlato z týmové soutěže i mixu.
Potom kvůli konkurenci, touze založit rodinu a studovat šla vlastní cestou. Zamířila do Lucemburska, kde žije dodnes.
„Nebyl to můj plán hrát tak dlouho. Vůbec jsem si to ani nepředstavovala. Ale jsem tu. A to díky Lucembursku. Dává mi hodně lásky a motivuje mě. A když jsou šťastní lidé a fanoušci, jsem šťastná taky,“ rozplývá se.
I v 59 letech tak jezdí po světě, srší z ní pozitivní energie a během hry se několikrát v setu upřímně zasměje. Sportem se baví, ale zároveň nedá dopustit na férovost.
Ve čtvrtfinále deblu na turnaji v Olomouci přeletěl přes stůl míček z vedlejšího kurtu, rozhodčí tak signalizoval novou výměnu. Ni Xia Lian však byla proti, darovala bod soupeřkám, protože podle ní neměl zatoulaný míček na hru vliv.
„Nezáleží, jestli vyhráváte, nebo prohráváte. Nesmíte ztratit lidskost. Dokážu se naštvat, ale snažím se neztrácet lidskost. Musíte bojovat, ale taky hrát fair-play. Snažím se ukázat lidem a světu, že sport je nádherný,“ doplňuje nejstarší stolní tenistka historie olympijských her.
„A kdo se nedokáže namotivovat, měl by zůstat doma,“ tvrdí. Z respektu vůči soupeři, divákům i sobě sama. V tom vidí Ni Xia Lian podstatu motivace, která je podle ní propojená s odpovědností a respektem.
Jak dlouho jí motivace vydrží? „Netuším, kdy odehraju poslední zápas. Fanoušci chtějí, abych pokračovala, ale moje soupeřky si to nepřejí,“ směje se a dodává, že jde samozřejmě o vtip.
