Špatně připevněné startovní číslo - nový způsob, jak přijít v atletice o medaili
Kdo kdysi jako první prohlásil, že se učíme celý život, nikdy nezjistíme, ale všichni jsme se o pravdivosti tohoto výroku sami mnohokrát přesvědčili. Během finálové soutěže dálkařek i jedna z největších favoritek Ivana Španovičová ze Srbska. Vítězka březnového evropského halového šampionátu figurovala před svým posledním, šestým pokusem na 4. místě.
Vedla americká atletka Reeseová výkonem 702 cm, u druhé Rusky Klišinové svítil na ukazateli údaj 700, u třetí Bartoletové ze Spojených států 697. Hodnota do té doby nejlepšího pokusu vynikající srbské dálkařky, která se mimochodem pyšní osobním rekordem 721, byla jen o centimetr horší.
Poslední pokus Španovičové byl skvělý, podle grafiky, kterou používá televize u technických disciplín, kdy vám jednotlivé čáry ukazují vzdálenosti platných světových rekordů, ale i "medailových" výkonů, se zdálo, že Srbka si svým závěrečným pokusem jasně řekla o zlato. Všichni očekávali výkon kolem 710 cm, ale místo něj se objevilo „jen“ 691.
Světový šampionát je bez koření, přesto však chutná
Číst článek
Divila se nejen samotná dálkařka, ale i její trenér a leckdo si možná vzpomněl na skandál ze světového šampionátu v Římě 1987. Tehdy italští rozhodčí naměřili domácímu reprezentantovi Evangeslistimu v poslední sérii 838 cm, čímž se dostal na bronzovou příčku. S odstupem času vědci podle televizního záznamu vypočetli, že tento pokus nemohl být delší než 815, a Ital musel s velkou ostudou cenný kov vrátit.
Poražená Španovičová se nechtěla s verdiktem smířit, ale neuspěla. Pohled jedné z kamer totiž odhalil, že první, byť jen nepatrnou stopu v písku udělalo startovní číslo, které vlálo za jejími zády. Podle pravidel atletiky všechny skoky musí být měřeny od nejbližší stopy v doskočišti způsobené kteroukoliv částí těla nebo končetin nebo čímkoliv, co bylo upevněno na těle.
Špatně připíchnutý malý kousek tkaniny připravil srbskou atletku o medaili, dokonce zřejmě o tu nejcennější. Tuto chybu si bude určitě vyčítat a pamatovat celý život. Zřejmě ji přitom neuklidní, že podobných naprosto nepochopitelných „kousků“ pamatuje atletika nepočítaně.
O velká vítězství se někteří závodníci připravili v minulosti například uvolněnou tkaničkou od bot, předčasným zpomalením, či zastavením před cílovou čarou, pádem na poslední překážce, špatným vykročením z vrhačského kruhu při eufórii z dlouhého pokusu, u vícebojů třemi nezdary v nějaké technické disciplíně nebo v případě amerických sprintérů na olympijských hrách v Mnichově pozdním příjezdem na stadion. A pokud se nechceme vracet tak daleko, v Londýně Keňanka Chepkoechová ve finále běhu na 3000 metrů překážek zapomněla odbočit na vodní příkop.
Od roku 2001 se za zkratkou IAAF skrývá Mezinárodní asociace atletických federací, předtím šlo o Mezinárodní amatérskou atletickou federaci a Španovičová jako by patřila do „staré“ doby. Přestože se atletikou živí, zachovala se během finálové soutěže jako amatérka a takoví na akcích, jakou je mistrovství světa vyhrávat nemohou.
Proč to nejdůležitější z prezidentova projevu zapadlo
Petr Honzejk
Slovensko 2024 ve znamení příklonu k Rusku
Kamila Pešeková
Strategický trojúhelník USA-Rusko-Čína v roce 2025
Libor Dvořák
Ruská společnost je zasažena barbarizací
Alexandr Mitrofanov