Dominantní, a přesto nedoceněné. Hvězdné deblistky Krejčíková se Siniakovou spolu hrají už deset let
Ve sportovním světě plném překvapení jsou jednou z jistot. Když spolu Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková hrají na největších turnajích, jsou v posledních sezonách jenom těžko k poražení. Na Grand Slamech vyhrály už 23 zápasů v řadě, posbíraly při tom tři tituly a na Australian Open v Melbourne teď budou bojovat o další. Silná deblová značka vznikla před deseti lety.
Právě v Austrálii před deseti lety mohli fanoušci sledovat nadějné juniorky Kateřinu Siniakovou a Barboru Krejčíkovou v dívčím deblu - každou zvlášť, se zahraničními spoluhráčkami.
Před deseti lety začal příběh deblového páru Krejčíková-Siniaková. Poslechněte si příspěvek Jaroslava Plašila
A bylo to na nějakou dobu naposledy. Hned na dalším Grand Slamu v Paříži už totiž talentované Češky spojily své síly a tehdy ještě nevědomky založily velmi silnou značku – nyní minimálně srovnatelnou s páry, které Siniaková a Krejčíková ještě jako dívky obdivovaly.
„My jsme se domluvily tak nějak náhodně. Byla Austrálie, první Grand Slam sezony, na výjezd jsme sice jely vždy spolu, ale hrály jsme s cizinkami. A pak jsme najednou v Paříži nikoho neměly, domluvily jsme se a turnaj vlastně vyhrály. Tak jsme si řekly, že bychom v tom mohly pokračovat,“ vzpomíná s úsměvem Siniaková v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Pamatuji si, že jsme v té době chodily koukat na Lucii Hradeckou s Andreou Hlaváčkovou, které v té době také dominovaly. Probíraly jsme to s trenéry a koukaly jsme, jak to holky hrají,“ vypráví Krejčíková o tom, jak v roce 2013 jako juniorky na US Open v New Yorku sledovaly úspěšné reprezentantky.
Krejčíková se Siniakovou jsou v Melbourne krok od obhajoby titulu ve čtyřhře, postoupily do finále
Číst článek
Viděly vítězství populární značky H a H nad domácími sestrami Williamsovými a pak i výhru českých deblistek ve finálovém duelu. Samy tehdy vybojovaly třetí titul v dívčí čtyřhře v řadě a sbíraly zkušenosti, které pak využily v dospělé kategorii.
„Těch párů tam bylo dost. Třeba Sara Eraniová, Roberta Vinciová, sestry Williamsovy nebo právě naše holky. Vzhlížely jsme k nim. Když jsme se na ně šly podívat a ony zrovna vyhrály titul, my ho poté vyhrály mezi juniorkami. To byl vlastně úplný začátek,“ říká Siniaková.
Nejlepší pár světa
Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková se v dospělé kategorie uvedly hned při nástupu v roce 2016. Tehdejším jedničkám Roland Garros Martině Hingisové ze Švýcarska a Sanie Mirzaové z Indie překazily možnost získat čtyři grandslamové tituly v řadě a samy pak uhrály semifinále.
Další dvě sezony na to už pak sbíraly tituly – v Paříži jeden, hned pár týdnů na to ve Wimbledonu druhý. Později přidaly úspěchy i jinde a loni na US Open se staly prvním párem světa, který ovládl společnými silami všechny čtyři různé Grand Slamy, olympijské hry i Turnaj mistryň.
Krejčíková a Siniaková teď drží dlouhou třiadvacetizápasovou grandslamovou sérii bez porážky a mohou tvořit podobné rekordy jako kdysi legendární bratři Bob a Mike Bryanovi.
„I když jsme na začátku každého turnaje nasazené jedničky a všichni nás pasují rovnou do role vítězek, nikdy to není procházka. Vždy přijde nějaká trnitá cesta, kterou se musíme prokousat. Je to náročné a je třeba chodit na každý zápas stoprocentně připravená, i když plno lidem to přijde automatické,“ říká Krejčíková.
„Je super, že se nás soupeřky bojí, ale není to jednoduché. Všichni nás znají, ví, co mají očekávat, takže se musíme pořád zlepšovat. Stále musíme vymýšlet kombinace, aby stále přicházelo něco nového,“ vypráví Siniaková, jak těžké je také neustále potvrzovat pozici nejlepšího páru světa.
Nedoceněný debl
Spolu tvoří jen těžko zdolatelnou dvojici, přesto jim může občas připadat, že toho dokázaly jenom málo. A zatímco třeba zmíněná americká dvojčata využívali pořadatelé US Open i jako hlavní tváře turnaje a plakáty deblistek vylepovali na autobusy v New Yorku, úspěšné české tenistky posílají zejména v úvodních kolech organizátoři velkých turnajů často i na ty nejmenší kurty areálů.
Při rozhovorech si někdy české reprezentantky postesknou, že jejich snažení a úspěchy zřejmě moc lidí nezajímá, přitom možná tvoří rekordy, které se mohou i dalším generacím jenom těžko překonávat.
Pořadatelé Australian Open nechali vyvést z areálu fanoušky s vlajkou Putina. Fotil se s ní i otec Djokoviće
Číst článek
„Je smutné, že se to tak bere, ale zkrátka není pravda, že kdyby debl hrály ty nejlepší singlistky, tak by vyhrávaly. Přijde mi to stále trochu podhodnocené. Ne všechny top singlistky umí hrát volej, ne všechny umí přebíhat... Všechny holky hrají odzadu a bouchají. Jednou jsme tu hrály s jednou z top singlistek a jakmile šla na síť, nevěděla,“ podotýká Krejčíková.
Řada výtečných singlistek se už přesvědčila, že uspět v deblu není jen tak. Teď naposledy v Austrálii to byly třeba Američanky Jessica Pegulaová a Cori Gauffová. Řeklo by se, že když se spojí tenistky světové desítky dvouhry, navíc s dobrým podáním i returnem, musí mít navrch. Americké duo ale v semifinále nestačilo na deblové specialistky z Japonska.
„Aspektů musí být víc. Nejdůležitější je komunikace, to je určitě začátek. Pak záleží, jak si sednou jednotlivé styly, jak hráčky vnímají kurt, jakou mají strategii... Aspektů je hodně, a když si všechny sednou, jsou z toho ty velké výhry,“ vysvětluje Krejčíková.
A další velká výhra může přijít i neděli. České duo vyzve ve finále Australian Open japonský pár Šúko Aojamaová, Ena Šibaharaová. Zápas začíná v 5.00 SELČ a Radiožurnál z něj nabídne živé vstupy přímo z Melbourne.
